Kdo nehledá, najde.

A já je skutečně našel. Takový zarostlý břeh potoka v lese (náplavová zóna) s olšemi a spoustou dřevního bordelu. Maličké, ošklivé, křehké, tajemné. Nebyl jsem si jistý, takže jsem je vzal na přednášku České mykologické společnosti, kde byly určeny, demonstrovány (ony samy, nikoli jejich účinky…) spolu s ostatními druhy podzimních hub, a poté zabaveny (jeden z přednášejících se jimi zaobírá přírodozpytecky, tedy alespoň to tvrdí…). Vůbec jsem neprotestoval. Nemám pro ně využití – z okna jednou skočím tak jako tak, a dealerem se státi nehodlám.

„Máte rozepnutý batoh, pane…“

…mi nikdo neřekl, když jsem před pár dny cestoval (s rozepnutým batohem) z Albertova na Staroměstskou.
Ano, mí Pražané, máte pravdu:

    Je to vlastně normální, vždyť takovej rozepnutej batoh má dneska kdekdo.
    Ano, jsem kretén, že si to nehlídám.
    Ano, není to zrovna váš problém.
    Ano, máte svých starostí dost.

Ale huba by vám neupadla, víte? Zkoušel jsem to v podobných situacích už několikrát. Fakt neupadla. Kdyby to byl zip u poklopce, chápu. Ale takhle… no vlastně taky chápu.
Vyhlašuji tímto záměr systematicky informovat spolucestující, že jejich batoh je rozepnut/nedovřen/rozvalen, pokud 1) je tomu skutečně tak a 2) je-li dotyčné zavazadlo dopnutelné/dovřitelné/svalitelné). Kdo se přidá?
Bude-li nás dost, pocestuje časem celá Praha ZAPNUTÁ!

Cestou necestou

Nasedaje do autobusu, očekával jsem, že za bratru tři minuty vystoupím u místně příslušné stanice metra, jak je v kraji zvykem. Nestalo se.
Představte si, že jste kloubový autobus a na vaší trase vám najednou někdo rozkope kruhový objezd (jenom takový proužeček asfaltu chybí, ale zrovna na tom místě, které je třeba projet…). Správně, opíšete nikoli tříčtvrtkruh jako obvykle, ale prostě zahnete doprava (jediná možnost). A jedete a jedete, cestou necestou, až tam, kam slunce nesvítí (obyvatelé příslušného pražského satelitu laskavě prominou – mají to tam hezké a ze mne mluví čirá závist). Násatelití zvící spartakiádního buzerplacu je vám na otočení se samosebou malé, a tak jedete ještě hloub do… teda ven z Prahy, do místa bezejmenného (no fakt, ono se to všelijak jmenuje všude okolo, jen ne TAM). A najdete co? KRUHOVÝ OBJEZD. Hosana in excelsis! Vrátíte se stejnou cestou zpátky, abyste se ocitli ZA rozkopávkou a mohli pokračovat v cestě. A já pak teda s dovolením vystoupím u toho metra, a za svezení děkuju pěkně…

Zpráva o jedné promoci

Dneska jsem byl kamarádovi na promoci, kterážto sláva se konala v Nové aule Vysoké školy ekonomické v Praze. Nemohl jsem se ubránit srovnávání s vlastní promocí v Karolinu – zatímco na mé alma mater má promoce stále ještě podobu staroslavného obřadu se vším všudy (starobylá prostora, barokní hudba „naživo“, vznešené insignie, projev promotora i slib v latině, diplom nekopírovatelná latinsky vyvedená plachta v tubusu), v podání VŠE něco chybělo, nebo spíš neladilo:
samotná Nová aula je odporná (nepřehledný vykachlíkovaný prostor, ze stropu visí všelijaké reproduktory a reflektory, stropní konstrukce je „odvážně odhalena“, barvné „schéma“ vyblitá zeleň, šeď a hněď, dýhová žluť. A teď si představte, jak se z reproduktorů po úvodním gramofonovém odkašlání začne linout varhanní baroko a do místnosti se v dvoustupu přitrousí akademičtí funkcionáří v tradičních talárech (černá, modrá, červená). Přiznávám, že mi nad tím nesouladem pocukávaly koutky. Samotná promoce pak proběhla vcelku důstojně, (absolventi většinu času proseděli, což zmírnilo riziko omdlení, k němuž v Karolinu při 40minutovém stání dochází docela často) i když možná až s příliš mnoha přebrepty – což je na vznešený průběh jakékoli akce hotový jed – a možná trochu zbytečným dvojím zmíněním volné ruky trhu jako základního a nepřekonaného morálního principu v závěrečném projevu děkana (bašta liberalismu je to!!!).
Abych nebyl špatně pochopen – nechci, aby výše uvedené vyznělo jako zesměšnění. Snad se někdy o tohle téma ještě otřu, až se mi bude chtít napsat pár slov o tom, proč se mi tak líbil Jařabův Vaterland.

PS: Alespoň na rozdíl od UK nemá VŠE srandovního pedela, co během imatrikulací a promocí buď spí, nebo se dloube v nose…