Svět, v němž si Jan Werich vystřelil mozek z hlavy brokovnicí

a Ernest Hemingway nedostal Nobelovu cenu.

===

Pokladní (mladý, něco přes dvacet) v poloprázdném skoronočním hypermarketu, nejprve se pokouší zapříst hovor s právě platícím zákazníkem basketbalistické konstituce („A ten seriál o dinosaurech v televizi, pamatujete…“) a pak přes mou hlavu filosofuje s pokladní, u které platím já („už mě to tady nebaví… v lednu končím“ „mám pocit, že jsem se narodil jako součástka velikýho stroje“ „svoboda neexistuje, jenom ptáci jsou svobodní“).
Když jsem to slyšel, bylo mi trapno, že to slyším. Teď je mi trapno, že o tom píšu.

Jak tak člověk sleduje ten vlastenecký cvrkot, neubrání se dojmu, že letošní vánoce budou tradičnější než kdy před tím, opravdu národně uvědomělé, opravdu požehnané, opravdu prožité a procítěné – až do morku Ježíškových kostí na štědrovečerní tabuli („Ukousl jsem mu hlavu. Starý marcipán…“). A protože jsme země, kde bída tře pyj nouzi, budou na vánočních stromečcích místo vánočních kolekcí v socialistickém vlastnictví viset malé šibeničky obalené ve staniolu, jako dřív.
A co jestli se Baltazar radikalizoval?

 

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s