Podzim, vskutku.

Vzsplínání.

===

Turecká káva jako metafora smrtelnosti: dlouho odkládaná, a přece nevyhnutelná, konfrontace s vrstvou hnědočerné prsti, jejíž částečky beztak promořují vše a vždy; čím prudčej‘ piješ, tím víc o sobě dávají vědět. S espressem se umírá sanitárně, homogenně, s mlíčkem.

Horké a suché léto vykouzlilo na skráních podzimní krajiny obzvlášť rozmanité odstíny zelené. Jaké asi strádání pletiv se skrývá za pastelovou žlutozelení?

Nakonec někoho napadlo korelovat poklepy na základní kámen s oftalmotraumatologickými kazuistikami, ale Prozřetelnost se zase jednou tvářila jakoby nic.

Proluka mezi dvěma budovami, přemostěná systémem ramp, na nichž jsou zavěšeny laděné desky z tvrzeného skla. Bez siluet dravců.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s