Böllavá místa literatury

aneb Radetzkymarsch revisited

===

Zestárlý prezident Zeman na vozíčku, ve studiu, třepe se mu brada, mírně sliní; moderátor ho vyzve, aby národu něco řekl, prezident se nedoslýchavě nadechne a vtom z reproduktorů po celé aréně zazní jeho kdys zvučným hlasem: „Kunda“. Obecenstvo propukne v hurónský chechot, všichni hýkají smíchy, až jim tekou slzy z očí, moderátor markýruje rozchichotanou křeč jako v němé grotesce… prezident se tváří krapet duchanepřítomně, není si jistý, co vlastně řekl, ale všichni se smějí, tak to asi bylo dobré, asi něco od Churchilla, i rozesměje se taky, bezelstně a mocnářsky.
Moderátor se děkuje, přeje panu prezidentovi hodně zdraví a pevnou ruku při výkonu mandátu vzešlého z další přímé volby, kolikáté už, nikdo neví. Na scénu vchází mírně nevyžehlený Ovčáček, ztloustl a zpustnul, Forejt má na něj zjevně špatný vliv; zachruje prezidenta do deky a odváží ho z pódia, zatímco obecenstvo vítá tři malé klony Karla Gotta v pudlích oblečcích a s rolničkami – Klus drezuru dopiloval, jen co je pravda.

Též: nejspíš nic tak nedojímá jako dvacátá léta, pak snad třicátá léta, dlouho nic a čtyřicátá léta. S dějinami v zádech a krví pod rukama, pod polštářem, pod víčky. Padesátá léta jsou už jenom popel a šeď, předsmrtná křeč generace, která utratila talent a zbytek života ve vypisování se z hrůz.
Jsou nultá a desátá léta 20. století ještě věkem nevinnosti?

One response to “Böllavá místa literatury

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s