Člověk z másla a chroští

Sen o rozlomených zubech a strachu z výšek.

===

Jde si vyzvednout žerď od staré rolety, čeká u stánku s pizzou a kolem míjejí zástupy lidí s deštníky, které vypadají přesně jako žerdě od staré rolety. Oko, do duše okno zatažené starou roletou.

Pak: Na balkoně žerď kuchá, technologie je tak nepoddajně primitivní, až ho to uráží. Sahá po kladivu.

Spí jen několik hodin, protože o pár pater výš dochází k mejdanu, takže ho přes pokusy zacpat si uši holými nadloktími týrá syté basové pulsování. Začíná snít o vojenské diktatuře ticha, v níž by se za hlasitou hudební produkci střílelo (popravčí čety ve zvukotěsných místnostech, zbraně s nejmodernějšími tlumiči, všichni přítomní s gumovými špunty v uších… je slyšet poslední výkřik v pralese, i když je přítomna popravčí četa? Ne.) – inu tak, zjevně z něj reprodukovaná muzika dělá lepšího a lepšího člověka. Je to pro něj čím dál tím větší téma, velké monotonní téma, velké monotonní bernhardovské téma, velké monotonní bernhardovské kompulsivní téma, nenávist je monotonní.
Tu a tam přilehnou paže k boltcům tak nešťastně, že se v uších samozrádně rozezní tep.

One response to “Člověk z másla a chroští

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s