Vzpomínky na jiné březny

smutný příběh ze salonu

Masér sní. Chystal si večer polévku, hutnou, těžkou, kachní. Nesedla mu. Snad ta nedovařená cibule, snad příliš nového koření. A teď ve snu… Všechno se mu to spletlo. Masíroval šíji, vařenou, vláčnou, šedoměkkou. Prsty se bořily do trapézů a zdvihačů a přitahovačů, laskaly kost, hladily atlas, vískaly scapuly. To je jiná masáž, lahodil si. Ze zvyku zlomil krk jako za mala – na obíračku – a objevivě vytáhl bělavou lodyhu míchy; teď – teď už ji ale nejedl. Nastavil proti světlu opaleskující snopce úponů a v sluníčku se po všech stěnách rozskotačila duhová prasátka. Blaženě se tomu rozesmál a tím se probudil.
Snění bylo denní a pacient varem věru neprošel.

Příspěvek byl publikován v rubrice Co mne napadlo. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s