O dvou docentech

The task of dressing the tripe is best left to a professional tripe dresser.

Rostou vám ti diplomanti jako dříví v lese, odtušil žertovně docent A, velkostatkář. A ti vaši se mají jako prasata v žitě, kontroval docent B, majitel pily. Zasmáli se srdečně. Seděli toho večera v opulentním hampejzu madam Večeřové, podřeplého sudu ženy, též zkrachovalé zubní laborantky a majitelky realit. Bylo jim libovo, bylo jim prorostlo – vůbec se ten večer nesl ve znamení bůčku již ode chvíle, kdy docent A míjel řeznictví a docent B uzenářství, před nimiž se potkali a usnesli se jíti místo na partii piketu sem do hampejzu.
Nyvá servírka postavila před pány další dva žejdlíky dršťkové osmnáctky, houpla kyprými prsy, vilně mlaskla, rujně zabublala a oplzle odkvačila.
Je to dobrý podnik, odtušil docent A.
Docent B přizvukl.
Týž pak blaženě říhnul a zasmál se, jako když vychrstne melasu proti jedoucímu vlaku – vzpomněl si na jednu roztomilou příhodu z mládí, kterou rád vyprávěl. Dnes ji však k dobru nedal nechav si nedopatřením dobro doma.
Jedny dvéře, jejichž škvíra nad prahem už notnou chvíli oslnivě pulsovala, se otevřely a vylily do místnosti záři… vyšlo Slunce s kabátem přes rameno, hlučně pozdravilo a nedbajíc nicího pyje klinkajícího mezi protuberancemi odkráčelo středem. Z pokoje zavanul puch spáleného masa, někdo dveře diskrétně zavřel.
Pánové chvíli nevěděli kam s očima, na jejich obranu nutno podotknout, že v dršťkové nemají bulvy co dělat, jsouce jakkoli buličími. Specialita šéfkuchaře, nebo snad pomsta podomkova? Sklenka od koňaku a lžičenka od parmezánu situaci zachránily.
Říhnul si blaženě prozměnu docent A, ale nesmál se. Jeho grantová přihláška nebyla přijata.
Jeho grantová přihláška nebyla přijata.
Existuji ze setrvačnosti, pomyslil si docent A.
Jsem setrvačným docentem, pomyslil si, docentem na pružinku. Cvakity cvak, pomyslil si.
Bude třeba utratit studenty bakalářského stupně a prodat je sem do hampejzu na maso, pomyslil si ještě a na kratičko se při té představě rozveselil.
Usrkl vína a lacině zavtipkoval na účet předsedkyně grantové komise. (Vtip nelze reprodukovat.)
Docent B se jaře rozchechtal, zaskočila mu dršťka. Nebýt herdy do zad, uštědřené mu kolemjdoucím jdoucím právě kolem s kolem, byl by se udusil, a i jeho studenty bakalářského stupně by bylo možno utratit a prodat sem do hampejzu na maso, pomyslil si znovu docent A, zálibně.
Docent B se rychle vzpamatoval a zanedlouho ponovu lačně soplal polévku, co chvíli vsrkl ladně rozklčený dršťk, labužně rozhryzl kuličku nového koření, pomazlil se jazykem s oční bulvou mastnoty překypující vonným majoránkem. Zdaleka nejvíc mu však lahodilo vědomí, že docentu A zařízl grantovou přihlášku a nyní bude tedy možno utratit příslušné studenty bakalářského stupně a prodat je sem do hampejzu na maso.
Docent B byl zlý člověk, ale kdo by mu to mohl vyčítat, najmě když si dnes nedopatřením nechal dobro doma.
Abychom to zkrátili, abychom vytkli před závorku: ožrali se jako retrívři, zlili se jak čivavy, zlískali se basset vedle setra, a odvrávorali, než k něčemu došlo. S plnými pupky i měchýři, jak se na docenty v rozpuku docentství sluší… A odešli s příslibem – že zanedlouho jistě započne i u nich ta báječná proměna, rozjedou se ty ony fyziologické procesy, jejichž následkem se každý docent nakonec zakuklí, upřede kolem sebe hedbávný kokon, a než se rok s rokem sejde, probudí se jednoho rána jako… profesor.

Příspěvek byl publikován v rubrice Co mne napadlo. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

One response to “O dvou docentech

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s