Ragú z trpaslíka

bílého

náš vesmír je strojně oddělený časoprostorový separát, došlo mu jednou, když se u krbu mazlil s mezony. Nutně z toho vyplývá, že existují kosti vesmíru nadité kvarkovým morkem, nejspíš, kdo ví, a hlavně – libový časoprostor, vesmír na svíčkovou… ale taky vesmír-bůček, a vesmír-špička a vesmír-dršťky, prostě všecko, na co si jeden vzpomene. Pilně rozvíjel své úvahy, mírně při tom slinil, a poněkud se zhrozil, když mu došlo, že by si takový vesmír chtěl někdo upéct, že by ho mohl prošpikovat, a že se to už možná děje, neboť se vesmír zdá prošpikován temnou hmotou. Též myšlenka vývaru ho znepokojila, jakož i tatarského bifteku, čehokoli mletého – taková hrozná topologie! Pak mu ovšem došlo, že se děsí zbytečně, že jsme vlastně přeci vesmír-separát, že – alternativní teorie! – temná hmota je takový ředicí škrob, a že si hovíme nepovšimnuti a pohrdáni v nějakém regále, vězíce v neustále se rozpínajícím umělohmotném střívku a čekáme na konec záruční doby. Velký krach cen, a třeba nás nakonec někdo koupí aspoň pro něco-jako-psa, který sám, podroben strojní časoprostorové separaci… Další běh úvah stále více komplikovaly kuchyňské minutky, které si před chvílí přinesl do pokoje, aby nespálil maso v remosce, a jejichž persistentní tikot

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s