Nelze se ubrániti obdivu k té osudové eleganci,

píše Alberto Vojtěch Frič.

Jsou stromy příbuzné mandloním, píše Alberto Vojtěch Frič, které kvetou pod zemí. Jejich poupata vyraší z kořenových pupenců a  proderou se do měkčí půdy nehluboko pod povrchem, kde masité okvětní plátky podobné nožkám krtonožek při rozvíjení se květu odtlačí prsť a vytvoří malou komůrku. Rozvitý květ vydává pronikavou vůni, která imitací pachu říjící samičky vábí samečky jednoho konkrétního endemického poddruhu krtka hvězdonosého. Když touhou zmámený krtek vnikne do květní komůrky, přileze až těsně ke květu a polaská jej rozeklaným růžovým čumáčkem, píše Alberto Vojtěch Frič, v květu spustí mechanismus ne nepodobný tomu, jenž rozprskává tobolky netýkavek, a vstřelí krtkovi nosem do lebeční dutiny trnovou bliznu se zpětnými háčky. Blizna, i po nastřelení do hostitele stále pevně spojená s květem a rostlinou, se při tom otře o tyčinky a dojde k opylení, přičemž bylo experimentálně dokázáno (při pokusech s mrtvými krtky), že pylová zrna potřebují k iniciaci tvorby pylové láčky slabé elektrické proudy probíhající nervovou soustavou ochromeného krtka v posledním tažení. Semeník potom vroste do krtkova těla a vyživuje se z něj. Zralá primární semena po několika týdnech vyklíčí, prorostou téměř stráveným krtkem až na povrch, kde jejich nadzemní část zduří a zrůžoví, takže se začne podobat, píše Alberto Vojtěch Frič, endemitnímu druhu jedovaté dešťovky, na jejíž lov se specializuje taktéž endemitní druh drozda. Pták, který se nechá ošálit, klíček sezobne a tím se do jeho těla dostanou mikroskopické spory, tzv. sekundární semena, která putují jeho střevní stěnou do krevního řečiště a pak do mozku, kde začnou ovlivňovat chování ptáka – na rozdíl od různých motolic a housenic ovšem neženou nešťasného mezihostitele do výšky, nýbrž ho nutí zalézat do hlodavčích děr. Rostlina zde dosáhne svého bez ohledu na to, zda je nora obsazená nebo prázdná – v prvém případě se dalším hostitelem stane ještě příslušný hlodavec, který ptáka pochopitelně napadne (a to nevyhnutelně  jeho „infikovanou“ hlavu) – sekundární semena jej po čase zahubí, stejně jako samotného ptáka v případě druhém. Sekundární semena vyklíčí, nyní už v dospělou rostlinu, a koloběh života a smrti, píše Alberto Vojtěch Frič, se opakuje.

One response to “Nelze se ubrániti obdivu k té osudové eleganci,

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s