Vrstvou skla

ožívání – vzývání – kříšení – vzpomínání

Dlouho předlouho tu nebyla žádná muzika, nutno napravit… směsí skladeb, které pracují s klasickým (barokním/klasicistním/romantickým) idiomem, hledí na něj z dálky, zorným úhlem věčnosti, skrze sklo, vlnící se vodní hladinu, křivé zrcadlo… mám pro tenhle druh práce s hudební historií silnou slabost, je v něm cosi vědoucího, v laskavosti i nemilosrdné dekostrukci… nicméně dosti pathosu, dále už bez komentáře, a nejspíš i s rostoucí mírou posluchačské náročnosti – ovšem ten Schnittke je geniální: preparovaný klavír, cembalo, vpády tanga, hroucení barokní melodie…

Thomas Adès – Three Studies from Couperin (bohužel se na YT zatím nedostala skvělá Sonata da caccia pro hoboj, hornu a cembalo)

Pawel Szymanski – Dwie etiudy na fortepian

Alfred Schnittke: Concerto Grosso n.1

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Co jsem slyšel. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s