Proč to tady tak strašně smrdí?

Protože projíždíme pod kanálem.

===

Jako by bloumal po řetězci čajem, prodavačka odběhla; pozornost masivní a jistě letitý upoutal koláč pu-erhu hrdě vystavený v polici. Rozhlédne se, dodá si odvahy, dotkne se ho. Divná textura. Zkoumá blíže: je to odlitek z hmoty, z níž se dělají pokrokové bezdomovzdorné dekly od kanálů.

Mezi čtyřmi vzrostlými stříbrnými smrky, čerstvě zbavenými nejnižších pater větví, stojí lavička. Hledí do zdi. Ráno se člověku spustí krev z nosu, ani neví. K šesté jsou závratně dobře vidět hvězdy. Do sprchy s brýlemi. Pak den, uteče, prostě tak.

Ve stanici metra visí jemný pach hoven. Ve vestibulu metra visí tentýž pach nejemný. Nedaleko výlezu cosi intenzivně zurčí. Lidé na zastávce se nejistě ohlížejí a hledají mezi sebou viníka-posrance. Puch zvolna sílí, nastoupí s cestujícími i do autobusu. Další nejisté rozhlížení. A pak ten okamžik, kdy zvítězí morální rozhořčení nad štítivostí a konečně dojde k lynči, oběšenec se zcela podle biologických zákonitostí opravdu posere a pomočí – a dav cítí mohutné zadostiučinění. Smrad nicméně trvá, mj. proto, že si jej nesou všichni na podrážkách.
A pak že z hovna moralitku neupleteš. Upleteš, a ještě zapráskáš!

„Hledám doom holubí“ je, jak zjistí, již vytěženo jinde. No jo, jenže: „hledám „Hledám doom holubí““. Alespoň tedy tak.

Ne že by ho tohle v nejmenším zajímalo, nicméně právní nomenklatura polygamie nebyla dosud kodifikována, tedy:
ženný, žennatý, ženitý, ženičitý, ženičný, ženový, ženistý, ženičelý.

Též oznamuje, že se rozštěbetal.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s