Jak jsem potkal plže.

Eine skurrile Erzählung voll Schleim und Schläue

„A proč jste si vybral právě plže, mistře?“
„Neutekou.“
„A byl to jediný důvod?“
zadíval se na mne poněkud nelibě
„Snad jsme se dohodli, že žádné osobní otázky.“
„Promiňte. Tak jinak – jako malý chlapec, hrával jste si s mušličkami? – “
zarazil jsem se, aby to nepochopil jako dvojsmysl, ale:
„Víte, já jsem z malého města, takže první pisoár jsem poznal až na internátě, na střední škole, a to už jsem byl na hraní přeci jenom trochu velký,“ usmál se zamyšleně.
„No, já jsem měl na mysli spíš mušle na pláži – “
„U moře jsem vlastně nikdy nebyl, takže netuším, jak tam bývá řešené WC; smutné, že?“
nebylo jasné, co považuje za smutnější, ale nechtěl jsem se v tom dál vrtat.
„Dobrá, přejděme k další otázce – dal vám každodenní blízký kontakt s plži něco – nějakou důležitou životní zkušenost?“
„Touhle otázkou jste mě ale potěšil, odnesl jsem si z té práce takové motto – ‚Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl, protože je, co předstírá, že je. A když už kouká, aby byl, a je, a předstírá, co je, tak má bejt to, co je, a předstírat to, co chce být, a nemá bejt to, co není, a předstírat, co být nechce, jak to v mnoha případech je a ve zbylých případech není.‘ Souhlasím, že je to vlastně taková řeklo by se banalita, ale práce s plži, pane, ta není pro každého, musíte mít srdce na svém místě, musíte milovat svou vlast, ctít své rodiče, a být připravený za to vše i plžit život!“
opravdu řekl ‚plžit‘?
„…když jsem tehdy čistil gastropodária, cítil jsem kolikrát až dojetí, no vidíte, už to na mě zase jde, ještě se vám tu rozbrečím jak malá holka, už se na stará kolena moc snadno dojímám.“
ztrácel se mi, a skutečně se rozeštkal; nabídl jsem mu kapesník. Přijal jej a vložil do náprsní kapsy. Řečeno s básníkem: Slzy kanuly po jeho líci poseté ronovými rýhami věků, sesuvy víček, bludnými balvany bradavic… bylo v něm cosi keporkačího. Seděl jsem a čekal; pozvolna se usebral, mocně popotáhl – a začal zase nanovo. Vyhlédl jsem z okna do parku, právě kvetly wajgélie, bohužel takhle z hlavy jsem kultivar nerozeznal. Pohledu na plačícího muže jsem se vyhýbal, abych mu dodal zdání soukromí, přestože byl pravděpodobně zcela jinde. Těkal jsem očima po vybavení místnosti – bílým krátkovlasým kobercem pokrytý strop, lustr z dančího paroží, prázdná knihovna přes celou stěnu, knihy  po celé místnosti, některé otevřené, jiné zavřené. Podlouhlá nízká skříň, asi peřiňák. V koutě za pohovkou stůl s mísou pokrytou obrovským chuchvalcem pestrobarevné plísně – jistě letité a dobře přikrmované, podle oloupaného kiwi ne staršího než dva tři dny – skoro mě zarazilo, že starý pán podléhá téhle interiérové módě – články o mold ikebana se přece začly objevovat teprve před půl třetím rokem (a odstartoval to náš časopis, pomyslel jsem si hrdě).
Brečel jak želva. Uvelebil jsem se v křesle a monotónní vzlykání mě po chvíli ukolébalo do neklidného spánku, sáhl jsem ještě po sklenici toho výtečného oskerušového vína, ale ruka mi bezvládně klesla… Zdálo se mi, že se nemohu hýbat a jsem obklopen samými plži, kteří mi pomalu spásají oblečení, s metodickou pomalostí se po mně promenují a místečko po místečku pokrývají opaleskujícím slizem, skoro jako by mě roj pavouků opřádal pavučinovým tkalounem. Probudil jsem se děsem. Seděl jsem natažený v křesle a nemohl jsem se hýbat, byl jsem nahý a celý obalený opaleskujícím slizem. Stařec již nelkal, seděl žoviálně v křesle a uculoval se: „To koukáte, co? Vínečko s bulbokapninem a ono to jde… Bertík nerad, když se mu cukají.“
opravdu řekl ‚Bertík‘?
Stařec s námahou vstal a otevřel nízkou podlouhlou skříň. Zevnitř zavanul podivný puch, vykoukla z ní dlouhatánská slimáčí tykadla, a po chvíli celý slimák, tlustý jako narovnaná pneumatika od traktoru. Sunul se ke mně. Vztyčil se. Než mne jako nestvůrná rašple olízla jeho smrtící radula, rozezněly se pokojem gajdy.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s