O původu memů

za vším hledej knihu

===

Internetová memetika jest bezpochyby jedním z hnacích motorů představivosti a humoru dneška, o to více překvapí, když člověk zjistí, že mnohé z nejagresivnějších a nejpopulárnějších memů nalézají svůj původ v literatuře, a to nezřídka několik staletí staré. Několik příkladů:

Poměrně recentní mem ‚kačer Dolan‘ (zlovolný všudypřítomný nestyda páchající všeliké sorty ukrutností a odpudivostí, przně při tom angličtinu k nepoznání) kupodivu nevznikl prostou perverzí disneyovek samých, nýbrž jejich zkřížením s jednou z postav Joyceova A Portrait of the Artist as a Young Man (1916, č. mj. jako Portrét umělce v jinošských letech), kde Father Dolan vystupuje ve druhé kapitole coby prototyp sadistického kněze nemilosrdně trestajícího svěřená dítka rákoskou, vč. hlavního hrdiny Stephena (trestaného nespravedlivě).  (Prznění angličtiny je pak zjevnou persifláží Joyceových jazykových experimentů z pozdního tvůrčího období… Internet umí být krutý.)

„Stephen lifted his eyes in wonder and saw for a moment Father Dolan’s white-grey not young face, his baldy withe-gray head with fluff at the sides of it, the steel rims of his spectacles and his no-coloured eyes looking through the glasses. … Stephen closed his eyes and held out in the air his trembling hand with the palm upwards. He felt [Father Dolan] touch it for a moment at the fingers to straighten and then the swish of the sleeve of the soutane as the pandybat was lifted to strike. A hot burning stinging tingling blow like the loud crack of a broken stick made his trembling hand crumple together like a leaf in the fire…“

„Father Dolan will be in every day to see if any boy, any lazy idle little loafer wants flogging. Every day. Every day.“

===

Ještě kurióznější je původ (prehistorického) memu ‚singing horses‘, který lze vystopovat až k této pasáži ze Swiftových Gulliver’s Travels (1726, 1735, č. Gulliverovy cesty), jedná se o scénu slavnosti během pobytu hlavního hrdiny v zemi Hvajninimů (Houyhnhnms), inteligentních koní:

„On this festival, which I have been generously allowed to attend due to my master’s unprecedented manganimity, four mighty Houyhnhnms, two sorrel and two gray, were ushered into the room and stationed themselves in front of the gathering, forming a semicircle, leaning somewhat on the wooden paling, and for my master’s diversion sung in splendid voices as he pointed a wooden stick held in his fore-hoof at them, in which he showed remarkable dexterity. Needless to mention, the singing was of qualities rarely heard in England, and not a single composer of today, however highly regarded by his conteporaries‘ meretricious taste, would dare to utter a single note again having had once heard this glorious performance.“

===

Asi nejkurióznější je pak nečekaný memetický průsak tvorby Thomase Bernharda, nepřímo zodpovědný za kolosální zhůvěřilost zvanou ‚Nyan Cat‘, o niž se přičinil následujícím typicky litanickým textem z knihy Korektura (přeložil Miroslav Petříček):

„Ze svého okna nahoře v podkroví jsem pozoroval, jak kočka dole v zahradě neustále mňouká, pořád mňouká, řekl jsem si, z tohoto výhodně položeného místa mám výhled tak akorát na mňoukající kočku vedle záhonu pestrobarevných gladiol, teď tu bude mňoukat celou noc, pomyslel jsem si, bude mňoukat jako o život, jak se říká, a mně nezbude nic jiného, než ji při tom mňoukání pozorovat. Najednou kočka mňoukat přestala a odběhla do křoví, už domňoukala, pomyslel jsem si, ale to již byla zase zpátky a mňoukala ještě hlasitěji, to se nedá vydržet, pomyslel jsem si, a tak je to v téhle zemi se vším, zdejší literatura se nedá vydržet, zdejší divadlo se nedá vydržet, zdejší mňoukání se nedá vydržet atd., kdyby aspoň mňoukala v zeleninové zahradě, pomyslel jsem si, z té je nějaký užitek, a ne u těch strašných pestrobarevných gladiol, ze kterých naopak žádný užitek není, a je vůbec div, že nezmrznou, neboť ani zdejší podnebí se nedá vydržet, nicméně nyní je léto, zdejší typické nesnesitelné léto, řekl jsem si, a to je též důvod, proč kočka tolik mňouká, v zimě by zdaleka tolik nemňoukala, nebo alespoň ne tak dlouho a nepřerušovaně jako nyní, pomyslel jsem si. I kolem dvanácté stále ještě mňoukala.“

Příspěvek byl publikován v rubrice Co jsem četl. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s