Trocha špatné depresivní poesie XVIII

Tři chromé obrazy ze staré vlasti

===

Ne, pětku ne!
kvokaly mladistvé vokály
ve známce neklamné,
že Melen nezemřel,
ze Melen žije.

===

zakukal kukavůz, když hbitě
z popelnice setr setřel pel,
čilimníci a čilimnice v mlíce
zahájili paroplavby rej.
Zazněla šalvějí salva
Heřmánkův roz’zněl se hlas
kdos pustil – děravá hlava!
Smrt krásných srnců zas.

===

(Svazu čs. spisovatelů s láskou)

stříhali dohola,
u dobříšského zámečku,
stříhali dohola
dredy malému chlapečku
kadeře padaly
a pisci ožralí
nadšeně tleskali
halasně volali
„My si verš rozvracet nedáme,
oběsíme tě na ráhnu nad ránem!“
A jak řekli,
tak i učinili
Na milém chlapečku
u dobříšského zámečku
vbrzku vrány
pilně se činily.

 

===

Příspěvek byl publikován v rubrice Co jsem stvořil. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 responses to “Trocha špatné depresivní poesie XVIII

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s