Trocha špatné depresivní poezie X

okuje z cest

damascénská dýha páře duhovku,
potrhaná tvář – stroboskop lesa
čím dál, čím blíž, tím rychleji.
střih, čárový kód žuly
a něčí prsten ze zubního zlata.

—-

obrys ztrhané švestky zadřený do obzoru,
léta marných slehnutí,
nehybné přešlapování
po kolena v kvasu a hnití
nesvázaných pamětí
a myriád drobných modrých potratů.

Rány sekyrou roní zamřelá povidla,
suk pod dlátem hořkne,
do urny kape rozpálený tuk.

Příspěvek byl publikován v rubrice Co jsem stvořil. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 responses to “Trocha špatné depresivní poezie X

  1. Básnička není špatná, některé metafory jsou prudce efektní a sugestivní,(stroboskop lesa sugeruje záblesky světla na té ztrhané tváři, prsten ze zubního zlata je taky silnej, možná jen ta "damascenská dýha" působí jako samoúčelná slovní hříčka), ale ten název (nadpis?) báseň zbytečně degraduje…

  2. díky; samoúčelné hříčky obecně vyhledávám, a tady patří k oné rozvité metafoře – osekal jsem spoustu doslovného a nadbytečného balastu, ale o spojení damascénská dýha jsem nepochyboval ani na okamžik :-)název je společný pro celou sérii článků, perex volně odpovídá okolnostem, obě básně jsou bez názvu.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s