Dům duchů a mládeže

(sváteční zamyšlení)
neboť i Jan Libíček zestaral a narostly mu fousy… pak pupek puk‘ a vytek‘ tuk (když už je venku ten trailer na Hobita!) a z něj – z ochablé odhozené slupky (vzduch přitom křižovaly modré výboje) – vystoupil mastný a lesklý Norbert Lichý.
(Když si člověk čte ty recenze na Hranaře, pořád mu tam něco chybí: totiž angažmá Daniela Landy. Pic kozu do vazu!)

uvažovat o štědroranní návštěvě blešího trhu (už jenom ze zvědavosti, jestli bude spíš plno, nebo spíš prázdno)… potkat drobnosti, které mě provázely dětstvím – ale cizí, špinavé a na hromadě s jinou veteší, na hromadě s jinou veteší, na hromadě s jinou veteší, na hromadě s jinou vete-předměty, které někoho provázaly – … znovu mě to přivádí k myšlence na realizaci objektu „Konec dětství“: malá dřevěná šibenička a na ní oběšený igráček, popř. v technologicky náročnější variantě důmyslně opatřený přivodem vody, aby se neustále pomočoval. Ukřižovat igráčci bohužel nejdou, s rozpažením se nepočítalo. Šlo by uvažovat i o upálení, jestli by se ovšem v tom benzínu náhodou nerozpustili. (To musím vyzkoušet.) Svého druhu Igranapalm.

znepokojivá představa, že se pop unaví homofonií a vydá cestou kánonů, fughett a fug. V praxi to bude znamenat, že stejný píčovitý motivek během jedné skladby zazní nespočetněkrát častěji, a to dokonce i v inverzi.
Fughettoblaster.

A nebo jevištní kus, v němž se postavy nemohou shodnout, na čí pohřeb se vydají – pohádají se do krve a vzájemně se pobijí. V druhém aktu se pak pozůstalí nemohou shodnout, na čí pohřeb se vydají. Město po anderssonovsku paralyzované velkolepou dopravní zácpou pohřebáků (směrem do města) a sanitek (směrem z města) – sirény houkají, ale ani stopa po Dopplerově jevu. Po řece plavené vory rakví, závoz Blanky a tunelů metra, sídlištní teplárny narychlo adaptované ke kremaci – netypická smogová situace: vinou inverze se mrtví drží při zemi a plní údolí.
Ne a ne se vznést a rozptýlit.

Reklamy

4 responses to “Dům duchů a mládeže

  1. Proč věšet igráčka? Dětství nekončí. Tedy, končí smrtí člověka, dřív ne. Dítě je v člověku přítomno trvale. Když chodím po ulicích, tak vidím, že v mnoha případech se ani nijak nemaskuje (většina dětí, stejně jako většina lidí, jsou pěkně protivné bestie).

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s