Potká Roubíček Kohna a ptá se:

„Poslouchají, Kohn, znají oni Schulhoffa?“
Kohn se usměje a odpoví: „Znám.“
Našel jsem dneska na YouTube jednu z mých nejmilejších – Symfonii č. 1 op. 50 (1925) Ervína Schulhoffa (1894-1942) (při zatím stále marném pátrání po Kabeláčově 4. symfonii – snad se jednou dočkáte! – kterou mám rád srovnatelně). Byla to před lety láska na první poslech – jedna z těch skladeb, o kterých se říká, že hýří mladickým elánem, a kterákoli metafora spojující malířství s hudbou vás napadne, bude namístě, protože takový ohňostroj témbrů se často neslyší, od sytých tahů po jemné odstíny orientálního šerosvitu. To vše v rytmech, o kterých se nedá mluvit jinak než jako o rytmech pregnantních (coby důkaz postačiž, že stejné adjektivum napadlo i českého wikipedistu v článku o Schulhoffovi).
Slov by snad stačilo, zde je hudba:

1. Allegro non troppo

2. Andante con moto

3. Molto allegro con brio e agitato

Příspěvek byl publikován v rubrice Co jsem slyšel. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s