A trocha hudby

(soudobé, tentokráte ovšem s renesančně-polyfonní tečkou)
… třešničky na dortech se samozřejmě nechávají nakonec, takže očekávám (ach ano, zajisté asi – škoda – marně), že se k ní pěkně proposloucháte…

Ligetiho poslední kompozice – Hamburský koncert pro lesní roh a komorní orchestr se čtyřmi přirozenými lesními rohy (1998-99, revize 2003) je skladba stručná (15′) a delikátní, sedmivětá, plná křehkých souzvuku a důmyslné hry klasicky laděného orchestru a lesního rohu s přirozenými hornami (historickými bezklapkovými nástroji, které mohou hrát vzásadě jen jednu řadu svrchních tónů (a dostanou se tak ve vyšším rejstříku ‚mimo ladění‘, na rozdíl od moderní horny, která klapkami přepíná různé délky ozvučné trubice a umožňuje ‚vybírat‘ alikvotní tóny, které pasují do ‚stupnice’… ale to je na dlouhé povídání)

A přidám pár dalších věcí hodných pozornosti:

Brutální klavírní Tanec divocha Op. 13 No. 2 (1913[!]) dnes málo známého skladatele Leo Ornsteina

a od téhož autora ještě mrazivou Sebevraždu v letadle (datace neznámá)

a brilantní impresi A la chinoise (pre 1918)

No a dál třeba zase pár raných pianolových studií Conlona Nancarrowa – na kterých jsou hodně znát jeho jazzmanské kořeny: takové boogie-woogie jako ve Studiích 3a a 3e jen tak neuslyšíte!

No a na úplný závěr se nechte zahltit polyfonní nádherou 40hlasého (!) moteta Ecce beatam lucem renesančního skladatele Alessandra Striggia (~1536/1537 – 1592)

(kdyby se vám snad čtyřicetihlasé skladby zalíbily: Spem in alium non habui Thomase Tallise:

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Co jsem slyšel. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

9 responses to “A trocha hudby

  1. Na Ligetiho som nenašiel odvahu, Ornstein nie je my cup of tea, záverečné polyfónie môžu byť (Strigio sa mi páči viac), ale najlepší je all that jazz u C.N. (zvlášť 3a, to môžem!). Dík.

  2. Právě před týdnem jsem byl přítomen na Ligetiho Koncertu pro piano a orchestr – krocení klavíru v podání Daana Vandewalleho, to byla opravdu jízda na divokém, maximálně rozzuřeném býku.

  3. takováhle megarychlá disharmonická hudba není úplně lahoda pro mé ucho, každopádně je to dost zajímavé, , takže díky za zajímavé výletý do říše divotvorné hudby. Obzory se musí rozšiřovat…

  4. jitule, díky za komentář, takový přístup mě vždycky potěší… hlavně to nevzdávat, ucho si překvapivě snadno zvyká, a disharmonie začnou být disharmoniemi už jenom podle jména (a to za trochu posluchačského úsilí rozhodně stojí… možná něco jako když si člověk zvyká na olivy nebo obzvlášť plesnivé sýry :-)

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s