Středověk neskončil!
Nedávno proběhla u Wu-wejova článku o proměnách hlavního tématu Smetanovy Vltavy (Kočka leze mollovou dírou, a nebo taky švédská lidová atd) debata o hudebních tématech obecně, a mimo jiné i o plagiátech a různých dalších podobnostech.
Dával jsem tam v diskusi k dobru dvě takové pozoruhodné shody. K jedné z nich jsem tehdy měl i důkazní materiál:
laskavý čtenář/posluchač nechať srovná
(0:05-0:14)
s tímto
(1:10-1:19)
Ale ke druhé ne, až do dneška…
Laskavý čtenář/posluchač lačný opravdu roztomilé podobnosti nechať srovná
(4:45-4:50; celá třetí věta začíná na 3:43, ale leda kvůli kontextu (je to jen maličký vedlejší motiv), protože interpretace mi přijde nevalná, bez života a s chybami…)
(někteří už možná tuší) s tímto
(0:15-0:20)
Dovolím si jízlivou poznámku, že zatímco John Williams velmi dobře ví, co dělá, a Labutí jezero určitě slyšel nespočetněkrát, 25. a 26. takt třetí věty Sonáty h moll Johanna Joachima Quantze zůstane většině skladatelů (najmě těch popových) asi velmi dokonale utajen…
Co na to říct? Holt to asi někdy náhoda fakt může být :).
Ještě k tomu Williamsovi:k tomuhle snad už není třeba mnoho dodat, zejména od závěrečného knock-outu (5:39 a dále)http://www.youtube.com…5P3aj5xCbE
všiml sis někdy podobnosti mezi začátkem Američana v Paříži a písničky Chvátám, chvátám ze Včelích medvídků?
zoe, nevšiml, díky za upozornění… ale ten třítónový motivek je jednoduchoučký…