Z mé dílny XXVII

Empta dolore experientia docet

Začneme prstenem – obroučka z mosazné trubky (oblouček vznikl jako vedlejší produkt při ztenčování její spodní části) a ložisková kulička. Problémy nastaly před pájením (fakt není sranda u sebe takové tři kousky udržet), při pájení (bez komentáře) a po něm (tak kam všude nám pájka zatekla, a jak se zrovna semhle dostanu nějakým brusným nástrojem… ). Obecně daň za pokus o symetrii a dokonalý povrch. Pro zkušené oko obraz Pyrrhova vítězství.*)

psten (mosaz, obecný kov; výška 26 mm; 2009)

Druhý v pořadí nechať je závěs (určen na ocelovou obroučku) z bílé a žluté mosazi. Jednotlivé části byly hotové hned, ale jak jsem si tak s nimi hrál, zjistil jsem, že se z nich mimo původně zamýšleného tvaru dá poskládat pět deset esteticky zhruba stejně uspokojivých variant (nakonec jsem vybral jednu z nich). No a pájení, to bylo peklo – samozřejmě bylo třeba udržet všechny tři části v rovině – jedině položením naplocho na keramickou podložku -, což znamenalo na ten můj hořák už příliš velké tepelné ztráty; zároveň se mi nepodařilo zafixovat pakfongový rovnobežník, takže jsem ho musel všelijak pošťuchovat zpátky na místo, když po roztavení tavidla začal putovat… škoda slov… paradoxně mi pak velké tepelné ztráty pomáhaly, protože jak se jednou část chytla, mohl jsem ji smažit, dokud se pájka vlastním tempem neroztekla po celé ploše… ale toho pilování a broušení a leštění, a i tak to nebylo dost, další hodinka by se snesla :-/
Výsledek je ovšem dost lesklý na to, aby vzdoroval pokusům o rozumné vyfocení… :-)

závěs (mosaz, pakfong; 30x60 mm; 2009)

Třetí kousek vznikl už v lednu, je to prsten z ebenového a dřišťálového dřeva. Na to, že je řezaný a broušený bez mechanizace, vingly docela drží :-)
Dřišťálové dřevo je velmi tvrdé a krásně žluté (časem barva trochu tmavne), kombinace dřišťálových a ebenových pilin vypadá dost dobře; jinak obecně špatně dostupné.

prsten (eben, dřišťál; v. 35 mm; 2009)

No a k tomu střetu zájmů a hyperprořezávací mánii úřadůch – tak například teď trpím hořkosladkým pocitem z akvizice několika docela slušných polínek dřeva brslenů (Euonymus sp., tzv. farářovy čepičky, jeden z mých oblíbených okrasných kříků), které padly za oběť zateplování jedné budovy… dostat se k dřevu stromkového brslenu je opravdu klika, ale kdyby je nebyli káceli, byl bych radši. Aspoň nevyletí komínem úplně celé – zkoušel jsem zatím jenom kousek, dřevo dost nepříjemně smrdí (jakoby po proslulém cídidle SITOL®!), ale je velmi husté a dost tvrdé, krásně drží hrany (u ‚pokusu‘ níže jsem je musel nakonec srazit, nebyl by problém se o ně říznout!) a dá se dokonale vyleštit; kresba žluto-bílá, nevýrazná. Až vyschne, určitě z něj půjde udělat ledacos, jestli teda neopraská příliš zle….
Samotný útvar není nic světoborného, jen pokus/polotovar/demonstrace; taky jsem na něm testoval voskování.

studie (brslen; 8x13x70 mm; 2009)

*) mám za sebou ještě dvě taková pájecí martyria (bez presentovatelných výsledků) – během posledních deseti dnů jsem se pravděpodobně stihl dopustit asi všech chyb (a náležitě si je pak vyžrat), jichž se člověk při tvrdém pájení dopustit může… byloť to snad i k čemus dobré – například jsem nakonec byl schopný sdrátovat před pájením věci, o kterách bych nebyl věřil, že to půjde… ostatně viz perex…

Příspěvek byl publikován v rubrice Z mé dílny. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

21 responses to “Z mé dílny XXVII

  1. Gombo, on je celý úžasný, prostě. :o)Vysoce ctěný zcr, pořizuji si fotodokumentaci, že jsem byla ulovila okouzlující numírko 90999, a požaduji nějakou zatroleně hodnotnou cenu! (A ne, hyperbombózní megapřístroj Multifunkční spiraleur jako cenu brát nelze, anžto bude poctivě začajován!)

  2. asTMO, až nastřídáš ještě tu jednu devítku, tak možná :-]evitschko, ložisková kulička je magický artefakt… :-)r1, kdybych si nevěděl rady s výběrem, svolám je na náměstí a rozhodím mezi ně pár výrobků… tzv. budějovický přírodní výběr :-]mČ, Tvé přání je mi rozkazem; amaranthové (fialové) budou jako bonus :-)Wu, ď. :-) … nechám Tě hádat, který kousek bych si pochválil já :-]

  3. Zase mi nezbývá, než říci jen…aaach!Ale abych nebyla jen nasládle sentimentální, tak se musím pochlubit svým dnešním úlovkem ze sběratelské burzy: Obsažná 11Oti stránková kniha z roku 1926 – Technologie a zpracování žesti.Tam je všechno, včetně úžasných dobových výkresů!

  4. Jenže na tom závěsu je vepředu nějakej černej flek!Se mně zdá, Ty zlobivý jinochu, že si ňákou devítku seženu a dojdu si to s Tebou vyříkat! ;o)) (I když na devítku ďůrku nemám v tom ženyjálním porychtunku, nejvíc tak na deštník…)

  5. Báro, já se zase jako obvykle pod samou chválou zapýřím :-) … nemá ta kniha podtitul ‚S přihlédnutím ku potřebám automobilistůch a motoristůch, jakož i tepců a jinakého lidu dělného‘? … jo a představil jsem si nárys, půdorys a bokorys dvoumetrové tabule 1mm plechu na speciální vložené příloze :-]asTMO, zkusím ten odraz mne a foťáku odbrousit a znovu to vyleštit, drž mi palce… :-] jo a zlobivého jinocha si vyprošuji, riskuješ, že opravdu popustím uzdu své zvrhlé slovotvorby!

  6. Skoro se stydím ti to tady napsat, ale… mě by docela zajímalo, jak by takový artefakt vypadal, kdyby ho přejela tramvaj.. :) No jasně, ložisková kulička je svinstvo, vyrejpla by kolo i kolejnici, mrcha!(ale jinak… kdybych nosil klobouk, už ho mám dole).

  7. No, ono ložisková kulička je fakt pro tramvaj dost svinstvo. To kolo se pak přebrušuje, protože tam by mohlo dojít k vibracím a prasknutí kola a to by nebyla sranda – třeba v zatáčce při 50km rychlosti a plné korbě lidí. A když je vryp hluboký, tak je s kolem konec… Mosaz by byla placička na půl hektaru;-)

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s