Z mé dílny XXVI

Květiny bílé po cestě…
Učiniv závěr, že praktické věci neumím vybrat ani sobě, natož se v tom snažit konkurovat rodinám obou v svazek vstupujících stran, pustil jsem se zase jednou do něčeho representativnějšího a snad nositelnějšího… nakonec mne navštívila múza lobující za stejnou materiálovou kombinaci jako už kdysi při revanši Báře, i když tentokrát více než obvykle štěstí přálo připravenému – jak už jsem mnohokrát poznamenal, moc použitelného stříbra nemám, takže zatímco mahagonový tvar byl jasný, poloha a přesná podoba stříbrné ‚montáže‘ vznikla svědomitou spekulací nad hromádkou zlomkového stříbra.
K mahagonovému tvaru mnoho technologických podrobností nedostanete: uříznout špalík, zkonkávnit a zkonvexnit dláty a pilníkem, no a pak už jenom brousit a brousit a brousit. A brousit a brousit a brousit, pak leštit a leštit a leštit, všimnout si vylomeného vlákna, pak brousit a brousit a brousit, pak leštit a leštit a leštit. Konkávní povrch mimochodem broušený šmirglem na repelentu Difusil, přesně odpovídal poloměrem…
Se stříbrnou montáží to bylo o trochu zajímavější… do obroučky (zbytek jakéhosi prostého prstýnku) o průměru 0.9 mm jsem vyvrtal 0.6mm dírku (povedlo se napoprvé, i když ne úplně přesně, ale byl jsem na se vcelku pyšný), vsadil do ní drátek (z řetízku, vyrovaný tak, že jsem jej uchytil do sklíčidla vrtačky a protočil v kleštičkách), zapájel mosazno-stříbrnou pájkou a zabrousil. (Při povrchové úpravě se mi potom ten drátek samozřejmě ulomil, takže jsem ho musel znovu připájet, tentokráte už bez fixace v dírce… spoj není dokonalý, ale postačuje, ostatně není vidět). Očko vzniklo dost pofidérní cestou z polotovaru, který má k plechu i k trubičce zhruba stejně daleko…
Sesazení dohromady – očko je prachsprostě přilepené, doufám, že neupadne (Epoxide, drž!); obroučka je převlečená přes roh, drátek prostrčený dírkou předvrtanou v mahagonovém těle a rozklepnutý, tím to vše drží pohromadě vcelku spolehlivě.

Na prvním obrázku v I. kvadrantu drátek prostrčený obroučkou, ve II. kv. obroučka s vpájeným drátkem, ve III. kv. detail provrtané obroučky, ve IV. kv. spájený polotovar očka (všimněte si jakoby rysky vpravo vpředu – na plechu, ne na očku – to je místo, kde se mi kus plechu později ulomil, takže jsem byl nucen symetricky zkrátit i druhou stranu… to už jsem na dokumentaci neměl moc náladu…)

postup_zaves.jpg

Na druhém obrázku je přední a zadní strana závěsu…

zaves_hotovy.jpg

Věru, lítý boj… :-)

Příspěvek byl publikován v rubrice Z mé dílny. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

8 responses to “Z mé dílny XXVI

  1. Gombo, o polovině průšvihů se nedozvíte, ponevadž jsem líný se o nich rozepisovat… skutečnost je ještě mnohem tristnější ;-)Báro, to mne samozřejmě těší! Pilně zdob!Billy, ďWu, no jo taky co mne to napadlo chodit Ti na oči s vinglem :-D Ofelie, je to tak :-) hlavně na fotce není znát takový ten hluboký hedvábný lesk závislý na úhlu pohledu…

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s