Poškrábal jsem si brýle

a jiné povídky
Poslanec Morava působí dojmem velkého hloupého psa uplácaného z formely. Poslanec Tlustý působí dojmem lejna posypaného popelem. Jména Raninec a Schwippel působí dojmem postav z Neználka na Měsíci… Zásadnější otázkou ovšem je, zda Janek Kroupa chápe pojem „dvojitý agent“. Z tónu hlasového komentáře reportáže soudím, že ne. Je ale asi přirozenou lidskou vlastností považovat za toho, kdo hýbe figurkami, sebe.

Náhodné shlédnutí pondělního dílu Případu pro dva V (43)… herec vypadající jako menší Topolánek… vrahové jsou zřejmí zhruba do pěti minut (neviděl jsem od začátku), hlavně díky mizernému castingu, pak už jen tristní dojem z herců, kterak na špagátcích klopýtají ke konci (celkem 59′). Zdali se někdo zabývá artefakty užívanými v nízkorozpočtových (např. kriminálních) seriálech jako galerijní/ateliérové rekvizity? *)

Když se k upoutávce jakéhosi Hřebejka (snad Kráska v nesnázích?) ozvalo Falling slowly, trochu mě to… zarazilo. Pak jsem si ovšem uvědomil, že k tomu jednou prostě muselo dojít.

Když matka při zprávách (čtyřnásobný recidivista, fenomén středoevropských sklepů v polském provedení) prohlásila něco jako „to nejni možný, co se dneska děje!“, připomněl jsem jí II. světovou válku.

Za oknem prolétlo světýlko, jako padající hvězda. Taksemsitedaněcopřál. I když to asi byl vajgl hozený někým z vyššího patra.

Podzime, podzime, laskavá domovino!

*) Vybavil se mi dost hrozný TV-opus Tvrdý chleba (1990), asi nejslabší věc, v níž jsem kdy viděl Zdeňka Svěráka. Nicméně citujme i pochvalný (tříhvězdičkový) komentář z ČSFD: „Zajímavý a milý příběh s tématikou života malíře, který se živí zakázkami bez uměleckého významu a opravdové umění dělá pro sebe a skladuje doma, obávaje se o jeho osud. Samotné téma je rozebráno z několika hledisek i vyústění může být interpretováno vícero způsoby. Scénář je zajímavý, i když několik slabších linií je poněkud nedořešeno – problematika instalatérů a jejich vztahu k malířství. Herecky se jedná spíše o cimrmanovskou přehlídku, ale dívá se na to bez problémů.“ No, já ty problémy měl, a instalatéři, například polští, jsou kapitola sama pro sebe.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazeno. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

10 responses to “Poškrábal jsem si brýle

  1. I já, prakticky obratem, a v té vychvalované Ječné mi nabízely obroučky za přes tři tisíce po slevě. Dneska jdu do „prvního outletu brýlí“, co se stal z optiky za rohem; uvidíme…

  2. mČ, to se nesmíš nechat… levnější mají určitě taky, odložené pro obzvláště neústupné zákazníky (však jsem z nich ta nelehčená skla taky vydyndal až po mnohatisícové lehčené introdukci…)Gombo, Billy, tady štrůdl, tady štrůdl.waidersi, nebo ještě dva zálevy. Ke zkřížení Hřebejka, Irglové a Hansarda… (byl jsem ovšem informován, že je to snad původně dokonce píseň z toho filmu, což jsem netušil. Nějak to ovšem nevadí.

  3. Běda, na nenechávání mě neužije, a poukaz už propadal – fakt je, že jsem požadoval skleněná, která jsem si nepoškrábal nikdy, nebo aspoň ne takhle, a celookružní rámečky na ně jsou zjevně dražší, nebo aspoň v outletu byly taky jen ve standardní nabídce, takže jsem nakonec dal taky tři tácy – aspoň že to nezastírali „slevou“, a úslužný prodavač se přítelkyni líbil :-)

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s