Vypsali jsme pro vás

z Zoly, Komárka a Doležala:
„Namalovat namísto řekněme zvěstování Panny Marie kus uzeného, dva citróny a zabitou sluku musela být neslýchaná avantgardnost.“
Stanislav Komárek, Černý domeček (2004), str. 177

„… akademická, krásná literatura první republiky [se] strašně přeceňuje. … komunisti přibrali do svých dějin z první republiky jen módní autory od Čapka přes Nezvala, Halase, Holana… To ale není přirozený vývoj literatury. Literatura jako taková je sopečná záležitost, do které zespoda neustále vybuchují gejzíry různých divokých proudů, texty divné, hrůzné, svým způsobem zrůdné… Kdežto v Česku se přijalo jenom to hezké, učesané, snobské. Skutečná živá, krvavá literatura zůstala stranou, a pokud někde ne, byli autoři nuceni ji napomádovat a učesat, což dělal bohužel hlavně Bohumil Hrabal.“
Bohumil Doležal, Respekt 32/2008, via Neviditelný Pes, 3.9.

„Všichni se v tom plácáme, v té romantické omáčce. Celé mládí jsme se v ní brodili a jsme od ní zapatlaní až po bradu. Potřebujeme důkladně vymáchat.“
Émile Zola, Mistrovské dílo (1886), str. 39

„Také nejde o líčení života venkovského maloměstečka v dřívějších „idylických“ dobách – oplétání provinční umolousanosti gloriolou má v naší literatiře sice bohatou tradici, tím spíše je už na čase s ní skončit, a je potěšující, že nad jejími nejčelnějšími protagonisty už vyrůstá trávník.“
Stanislav Komárek, Černý domeček, str. 7

„Co když se budou příští generace mýlit stejně jako ty současné a nedorozumění bude pokračovat, protože budou také dávat přednost roztomilým hloupým nicůtkám před velkými silnými díly?…“
Émile Zola, Mistrovské dílo, str. 284

Příspěvek byl publikován v rubrice Co jsem četl. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

16 responses to “Vypsali jsme pro vás

  1. Tvářit se, že zrovna komunisté zpotvořili kánon a jindy a jinde se to neděje je zrádné (chápu, že v kontextu dalších citací tenhle výklad padá, ale u toho Doležala). Ovšem jinak více takového revizionismu! (Mimochodem, kvíz, který jsem si zapomněl dát na blog: Který český básník je autorem verše „Halas je vůl“?)A jestli Zola počítá svá díla mezi silná, tak potěš pánbů.

  2. Já Čapka taky moc nemusím. Jeho věci mi připadají šroubované a umělé.Hrabala nemám rád vůbec. Z mého pohledu to byl odporný člověk, kterého bych nikdy nechtěl potkat. Když slyším „atomová šrajbmašína“, odcházím.

  3. Děje, vždy a všude – ale tohle bylo podle mne formulováno dostatečně přesně.Samozřejmě netuším.Oba citáty z Mistrovského díla jsou z přímé řeči postav (průkopníci impresionismu) – asi jsem to měl uvést. Každopádně já si na nedostatek síly toho, co jsem od něj četl, rozhodně nestěžuju.

  4. Hm, většinu Čapkových próz jsem četl před mnoha lety a vzpomínám na ně v dobrém – ovšem když se mi teď vybaví Högerův hlas vršící obskurní synonyma, pojímá mě určitá nechuť, takže druhé kolo asi vynechám. Co se Hrabala týče – přečetl jsem toho málo, opět dávno, a moc mne to nechytlo. A obecný hrabalovský kult mne nutí k ostražitosti.Suma sumárum – zejména v dnešní záplavě nutící pečlivě vybírat (a nebo se naopak svěřit náhodě, kdo ví), je řekl bych k přečtení spousta zajímavějších věcí než Hrabal a Čapek, nemluvě o tom, že národnost autora je koneckonců nepodstatná.

  5. Ono se to řekne, nepodstatná – možná je to „profesní“ deformace, ale nejlepší češtinu prostě vždycky pochytíš z původně českých textů (při dnešní redakční praxi pro překlady asi dvojnásob).Hrabalův kult ne a nechápu, Čapek je ošemetný. Sepsal spoustu hlušiny, čemuž se při jeho produktivitě není co divit, ale trilogie nebo hlavně Válka s mloky jsou kousky, které podle mne jeho pověst ospravedlňují samy o sobě. A jeho překlady z francouzské poezie (ač mám trochu tušení, že jejich význam a dopad je přeceňován). Ve zbytku tedy zůstává to dovedné zacházení s jazykem, ale naprosto chápu, že to někomu může lézt krkem.Do těch básníků už se pouštět nebudu, právě mi trojím restartem utekla hodina práce:-(

  6. Toho Doležala jsem taky chtěl blognout, ale jiný kus (plus jednu větičku) – uhodne někdo, které? :-) Takže dík za upozornění, kde ho najdu celého, nedík za nutnost googlit. Pokud Zolu stránkuješ, asi by to chtělo uvést vydání (o nemluvě :-)Je to pár let, co jsem znovučetl Povídky z kapes, a byl omráčen jejich živostí. (Nedlouho nato RUR, které vcelku formou působí komicky, přes dobré pasáže; z tohohle hlediska musím nechtě přiznat kus pravdy motivaci Kohoutova přepisu pro nové tisíciletí.) Foltýna i Obyčejný život taky miluju (první dva díly mě nějak nelákají), i když jsem je nečetl už dlouho.Hrabal nucený učesat se – nu, to je čirý (po)lopatkismus; Tvář se nezapře. A ostatně k celkové Doležalově tezi, nebylo už do dějin dávno kooptováno ažaž Demla, Váchala, Klímy atp.? Co mu vlastně ještě schází? Bohužel dál o literatuře mluvit odmítá, asi opravdu důvodně.

  7. Obskurní synonyma — to je přesně ono. Válka s mloky se mi docela líbila, ale znova bych ji číst nechtěl.Francouzskou poezii nové doby jsem jeden nosil pořád s sebou a četl. Líbila se mi, ale myslím, že např. u Baudelaira existují lepší překlady.

  8. mČ, je otázka, co by chtěl Doležal, ale minimálně středními školami se táhne spíše mírně promýcený než obohacený kánon z dob ČSSR, a hlavně bych v jeho vyjádření viděl kromě povzdechu prostě upozornění na ošidnost kánonů, byť je třeba jejich utváření zrovna méně spjato se státní politikou. Vší tou suchopárnou postkoloniální, feministickou a podobnou literaturou na to téma se prokousávat nehodlám, ale snad se nikdo nebude tvářit, že dosazením Klímy a vyškrtnutím Majerové jsme získali nějaký definitivní panteon.

  9. mČ: „Tady se dává dohromady jakýsi svaz hrdinských činů, jehož hlavními protagonisty jsou socialističtí intelektuálové, a vůbec se neanalyzuje fakt, že je to plné ujetých myšlenek.“ ?Já si teď čtu od Čapka všelijaký komentáře a fejetony a hrozně mě to baví. Prózy a dramata ale moc neznám.

  10. Corwexi, při vší (ne)úctě ke (tvé) střední škole myslím, že Doležal mluví o opravdové literatuře v akademické interpretaci, od Bílka výš; a pochybuju, že to za první republiky (na reálkách!) bylo lepší.chloé: Samá voda.

  11. -díky zcr, zaznělo v citátech „vše, co známe a milujeme“, jak říkává Farářský děcko.-myslím, že i Klíma a Váchal se přeceňují. Hlavně se, a to nejen v české a nejen v literatuře, přeceňuje 20.století, ta žumpa bezvýznamnosti a nudy.-corwexi, co to je doprdele „nejlepší čeština“? mě se třeba líbí čeština barokních kázání, nebo třeba Miloty Poláka, ale klasifikace jazyka na nejlepší a horší mi přijde trochu bizarní.-nevím jak Doležalovi nebo zcr, ale Komárkovi v předložených citátech nejde ani tak o slabou literární úroveň autorů (např. první republiky), ale o skutečnost, že píší oslavně: o době a o sobě, o národě a historii. -jako už tolikrát: ten Bernhard tu prostě chybí. nebo aspoň někteří nizozemští básníci.

  12. Bohumil Hrabal ve Washingtonu: „A pak se mne ptali, jaký je podle mne nejkrásnější citát z mé vlasti… a já jsem řekl, že pan profesor Borkovský nás po tom roce šedesát osm prováděl triforiem ve Svatovítském chrámu a tam ve výši šedesáti metrů jsou sošné portréty všech Lucemburků, dokonce i autora katedrály pana Matyáše z Arrasu, který tehdejšího času musel být nejen dobrý architekt, ale i sochař… a tak jsme se dostali až nad kapli svatého Václava a pan Borkovský nám řekl, že tady je nejlepší akustika, tady zpívá dětský sbor… a tím naše cesta triforiem končí, ale že nás činí pozorna, až půjdeme k Hradu ke Kocourovi do Nerudovky, tak tam v zatáčce pod Schwarzenberským palácem je štětkou vápnem psaný tento nápis: Rusové, jděte už do prdele, mně dochází vápno! A tu zespoda katedrály se ozval hlas průvodce… Pánové, proboha, mírněte se, doba je vážná, tady je slyšet všecko, mám tady poutníky z Humpolce! A pan profesor Borkovský ukázal do hlubiny chrámu a řekl suše… To je akustika, co?“ (Bohumil Hrabal, Listopadový uragán, Tvorba 1990, str. 58)

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s