Mistři řemesla šperkařského VI

Miroslav Štěpánek – ocel, kámen, měď. A o jedné aktuální výstavě.
Jedním ze šperkařů, které si velmi dobře pamatuji od oné památné výstavy (která odstartovala mou kariéru drobného mosazného břídila), je i velkomeziříčský umělec Miroslav Štěpánek. Těžko mě mohla jeho tvorba nezaujmout – pro výrazné netriviálně geometrické tvary mám slabost a pro barevné kontrasty čistě spojených kovů jakbysmet, a obé je ve Štěpánkových špercích dovedeno k dokonalosti. Podobně dokonalá práce s netradičními kameny pak už je jenom třešničkou na dortu.
Matně si pamatuji, že jsem se kdysi po internetu už poohlížel, a dostatek materiálu k samostatnému článku nenašel. Dnes (proč zrovna dnes, o tom níže), jsem se podíval znovu a hle – objevil jsem Štěpánkovy webové stránky… Nu, co se mnou.

Stránky jsou k nalezení zde.

A nyní k tomu slíbenému důvodu – v pátek jsem se byl podívat v Galerii U Prstenu na výstavu Struktury (katalog pdf, budu na něj dále odkazovat), kde je M. Štěpánek zastoupen osmi krásnými šperky (v katalogu dva příklady na str. 38 a 39, za reprodukci by ovšem stály úplně všechny!).
Výstava samotná na mne neudělala příliš dobrý dojem – prostory galerie jsou poněkud sterilní, vypadalo to tam místy jak na staveništi, osvětlení také nic moc a zdaleka největším zklamáním byly popisky exponátů – popisek, který neexistuje, je totiž zklamáním dokonalým. Jako by galerii nestálo za námahu vyhradit výstavní prostory pouze výstavě a opatřit každý šperk popisem… alespoň že jméno autora tam bylo, i když nesnadno dohledatelné, bez diakritiky a často poškozené (výstava je sice tuším mírně putovní, ale stejně…)
Samotné exponáty dojem napravují, i když bez mučení přiznám, že sanitární obludnosti Dany Bezděkové (str. 10 a 11) a pastelově zbarvené chlupaté breberkoidy Kateřiny Jančárové (str. 20 a 21) se mi jednoduše nelíbily; potkal jsem tam naštěstí mnoho známých jmen a dokonce i několik známých kousků.
Velmi mne potěšila početná skupinka robustních šperků Karla Votipky (taky by si zasloužil samostatný článek!), jejichž objemné geometrické části (kov-kámen ve všech objemových poměrech) spolu v prostoru spíše souvisejí, než jsou spojeny, a přesto tvoří křehký celek… (str. 40 a 41). Za pozornost určitě stojí brože Jaroslava Kodejše (str. 22 a 23), bezchybné nerezové šperky Evy Eisler, pestré geometrizující mozaiky Stanislavy Grebeníčkové (str. 14-15, věřte nebo ne, je to úplně placaté) a – pro mne docela objev – křehké srostlice Evy Humlové (str. 18 a 19), které se mi líbily tím víc, čím déle jsem si je prohlížel… je v nich jakási nepoddajnost, jako by to byla živá mořská stvoření… znamenité!

Doufám, že se nenecháte odradit pranýřovanými nedostatky ani davy turistů, jimiž se člověk musí probrodit na cestě do Jilské ulice… holt centrum.
Výstava končí 30. března.

Příspěvek byl publikován v rubrice Mistři řemesla.... Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

7 responses to “Mistři řemesla šperkařského VI

    • On je to stařičký článek z r. 2008 – opravoval jsem v něm odkaz na Štěpánkovy stránky, a RSS čtečky to bohužel vyhodnotí jako novou publikaci článku… katalog je asi již v nenávratnu, ale i tak díky za upozornění

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s