Umění je třeba obětovat vše

Třeba i setkání, které bychom normálně neobětovali. Nicméně…
Chodec a jeho pes.

Čas zplihlých skalpů.

Koza v Mekce měkce mekce.

Sebevražda jako výraz autocenzury.

Úvahy o vlastní minulosti, jež neexistuje.

Nevstoupíš do cizí řeky.

Dvojice cizinců s dvojicí smradlavých ryb. Kolínská-rybina-kůže.

Melta, jejíž první doušek chutná po propan-butanu.

Ach tykve, tykve,
shnily-li jste.

šhaikuhači

moci hrát, jak mne zrovna napadne, nedbat rytmických nepřesností, technických nedokonalostí… Prostě nedbat.
Vždyť hudbou je vše, rytmem je vše, melodií je vše.
Tonschönheit is Nebensache.
Koncert Marinády dekorativních aspektů (Bakič) jako krok správným směrem.
Děkujeme publiku za příznivý ohlas a doufáme, že se příště uslyšíme.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Co jsem zažil. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

5 responses to “Umění je třeba obětovat vše

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s