Tak schválně…

Kolik znáte koncertů pro tubu a orchestr? Já jeden. Krásný.
Už jsem se tu kdysi zmiňoval, že si náklonností k basovým nástrojům kompenzuji tristní omezení vlastní zobcové hudební praxe na tóny od c‘ výše (bohužel zpravidla mnohem výše), a zároveň se utěšuji tím, že i některé tzv. seriózní nástroje jsou odsouzeny k popelkování, ne jenom zobcová flétna… Ovšem kompenzovat si vlastní omezení něčím tak kouzelným, jako je Koncert pro tubu a orchestr f moll od Ralfa Vaughana Williamse (1872-1958) – no to je radost. Vaughan Williams je skladatel pozdně romantického zvuku, nedočkáte se od něj drásající avantgardy (i když – zase tolik jeho děl neznám, možná by se při podrobnějším hledání leccos našlo), a tubový koncert je skladba klasická (nespletli byste si jej sice s Čajkovským, ale ve srovnání s kusy, kterými vás poslední dobou krmím, je to úplný balzám), i když století původu (konkrétně rok 1954) nezapře. Během necelé čtvrthodiny se tuba představuje v polohách, v nichž ji málokdo zná, málokdo čeká, ale snad každý ocení – není to trubmetalová přiznávačka ani pučmeloudí atribut, je to svébytný nástroj schopný nesmírně lyrického plného zvuku, který ale v případě potřeby (a v rukou schopného hráče) zvládne s překvapivou obratností virtuózní figurace nebo hladce sklouzne do burácivého fortissima. Vaughanem Williamsem náležitě předvedeno – jak se na opravdový sólový koncert sluší – ve virtuózních kadencích (každá věta má jednu). Přidáme-li příjemnou barevnost orchestru, výrazný rytmus a široce klenuté melodie… neodolatelná skladba.

Na YouTube se objevilo video všech tří vět, v kvalitě snesitelné (nahrávka i provedení):

1. Prelude (Allegro moderato)
2. Romanza (Andante sostenuto)
3. Finale (Rondo alla tedesca: Allegro)

PS.: Tak jsem si na YouTube všiml, že tubový koncert napsal i velký holywoodský syntetik John Williams… ale tomu tady dělat reklamu nebudu – mám s ním nějaké nevyřízené účty. O tom snad někdy jindy.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Co jsem slyšel. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

8 responses to “Tak schválně…

  1. Pěkné. Zajímalo by mě, jestli ten přídavek na konci byl imrpvizace nebo opakovaná část skladby. Konec mi připadal trochu jiný, ale možná jsem nepozorný posluchač.

  2. Z koncertu to není, tipoval bych na improvizaci. Mimochodem – ty divné tóny ke konci, to je hra con voce, tedy s přidaným hlasem (která se dá provozovat skoro na včech dechových nástrojích, ale na žestích zovna zní perfektně).

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s