Netušené souvislosti

Zapeklitá otázka pro milovníky Futuramy: Jakpak se Leela jmenuje celým jménem a proč? Aneb Co dávají dnes před půlnocí na ČT2?
Možná tomu nebudete věřit, ale náhoda to není, ponevadž tak rafinované aluze jsou solí Groeningova a Cohenova humoru. Předobrazem celého Leelina jména – Turanga A. Leela – je obrovitá Symfonie Turangalîla (1946-1948) jednoho z největších skladatelů XX. století – Oliviera Messiaena (1908-1992). Úchvatná, komplexní skladba plná fascinujících barev, zvláštních promyšlených harmonií a netriviálních a přeci procítitelných rytmů, pro veliký orchestr, koncertantní klavír a Martenotovy vlny, desetivětá, téměř 75minutová. Symfonie je programní a její název je odvozen ze sánskrtu a překládá se jako „Píseň lásky a hymnus radosti, času, pohybu, rytmu, života a smrti“. Takový všeobjímající program je přetavem Messiaenem do čtyř základních témat, která se vracejí v nových a nových kontextech a variacích, obalena, zašifrována, zasazena v hudebním materiálu nejrozmanitějšího výrazu, od bezbřehé radosti po temný smutek, od klidu spící zahrady po vzepětí živočišné síly…

A teď zpátky na zem s několika poznámkami a komentáři:

1) Proč zrovna dneska taková divná vějička – ve 23:55 na ČT2 budou dávat Messiaenův Quatuor pour la fin du temps (Kvartet ke konci času) pro klarinet, housle, violoncello a klavír, skladbu vzniklou a poprvé hranou v německém zajateckém táboře. Hudebně má tento kvartet se Symfonií Turangalîla společného mnohé, výrazem málo – je to skladba duchovní, inspirovaná obrazem ze Zjevení sv. Jana. Nebudete-li mít co na práci, nabízí se k poslechu…

2) Výše vyskytlo se divné sousloví Martenotovy vlny. Obávám se, že ani originální název, Ondés Martenot, spíše nepomůže. Martenotovy vlny jsou pozoruhodný elektroakustický nástroj uhrančivého, velice lidského zvuku a velkých výrazových možností – mj. se na nich dají zahrát dokonalá glissanda. Vznikly v meziválečném období; skladby pro ně psali zejména francouzští skladatelé – Honegger, Jolivet, Varèse a další. Nikdy sice nepronikly do běžné provozovací praxe, ale spolu se známějším thereminem našly uplatnění například ve filmové hudbě. A vážná hudba na ně nezapomněla… Martenotovy vlny by si byly zasloužily samostatný článek (chystal jsem se na něj), ale když už dneska mluvím o Turangalîle, nemohl jsem jejich existenci zatajit – vždyť dodávají orchestrálnímu zvuku té skladby nadpozemskou krásu! Samozřejmě přidám níže odkazy.

3) Před několika lety hráli tuto skladbu v Obecním domě. Bohužel se to asi nebude hned tak opakovat, neboť vzhledem k obrovskému provozovacímu aparátu, velké náročnosti a… Martenotovým vlnám se Turangalîla hraje (u nás…) jen zřídka. Co vám mám povídat – bylo to strhující… snad jen kdyby ten postarší troglodyt (chtělo by se říct abonent, ale nerad bych byl sprostý) sedící vedle mne nezadrtil mezi zuby po 4., 5., 6., a 7. větě něco jako „Blbost!“, čímž mne docela obtěžoval. Ne, dokonce sral.

Tak a teď slíbené odkazy:

– Olivier Messiaen (WIKI cz; en verze mnohem lepší) zde
Martenotovy vlny: (WIKI en) zde a (non-WIKI) zde
Quatuor pour la fin du temps (WIKI): zde
– (YouTube): představení Martenotových vln: zde (!)
– (YouTube) – nádherná skladba pro Martenotovy vlny sólo – Oraison (Modlitba), která tvoří (ve verzi violoncello + klavír, zde) 5. větu Quatuoru. Harmonické tóny jsou přidány pomocí tzv. rezonátoru. Zde

A Symfonie samotná (YouTube):

– 5. věta Joie du Sang des Étoiles* (kompletní, v dobré kvalitě; všimněte si obrovského orchestu, jásajících Martenotových vln, excelujícího klavíru, barev a rytmů!; na úplném konci zazní v žestích jedno z hlavních témat) zde
– část ze 6. věty Jardin du Sommeil d’Amour* (všimněte si sólového partu M. v. a smyčců hned po začátku – jiné hlavní téma – a motivů ptačího zpěvu v klavíru!) zde
– zcela odlišná nálada – část 8. věty Développement d’Amour* (asi po půl minutě zní v žestích znovu jedno z témat – srv. závěr 5. věty) zde

Když jsem to teď znovu poslouchal… neuvěřitelná skladba.

* Všechny tři názvy jsou pekelně špatně přeložitelné… Radost krve hvězd? Zahrada milostného spícího? Vývoj lásky?… :o|

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Co jsem slyšel. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

11 responses to “Netušené souvislosti

  1. A mně…zrovna po nějakých čachcech s počítačem fungují videa na YouTube jak se jim zachce. Mrzuté. Hlavně proto, že „Martenotovy vlny“ mi neodbytně připomínají Vianovu/Pelánovu „morózní floutnu“.

  2. Díky za komentář, podotýkám, že Turangalila se hraje 6. a 7. března 2008 v Brně, Filharmonie Brno, dir. Capar Richter, Mart. vlny Bruno Perrault (Francie) a klavírní solo místo onemocnělého Jana Košárka přijede zahrát též francouzský klavírista

  3. bretanko, vřelé díky za tip, moc mne potěšilo, že jsi mne na to upozornila! Ohlásím to na blogu. Pokud tam půjdeš (což vřele doporučuji), napiš, jak se jim to povedlo – není to vůbec jednoduchá skladba… zdravím!

  4. já vím, že připomínky ve vláknech týkající se gramatiky, stylu apod. článku jsou obvykle dost zbytečné a protivné, ale přece jen si neodpustím poznámku, že vidět těremin s pro nás nesmyslnou anglickou transkripcí coby theremin docela zabolí…
    (to už teda ty svý blbý tečky a háčky můžeme rovnou zrušit (v písmu, ale i výslovnosti), když nedokážeme z ruštiny přejímat slova jinak než přes angličtinu…
    (inženýr Těrmen (nikoliv tedy Těremin ovšem ani Thermen prosím) brzy po Říjnové revoluci přišel s tímto vynálezem (který se ve své rodné vlasti ovšem zřejmě oficielně jmenuje těrmenvoks) – obdobně jako se po 1. světové ve Francii vynořil sesterský přístroj na Martenotovy vlny, oba jsou i symbolem změn po Velké válce…;
    Lev Sergejevič Těrmen, vzděláním elektrotechnik i hudebník, toho mimochodem prožil za svůj téměř stoletý život dost – od carské předválečné Rusi po rozpad Sovětského Svazu…);
    jasně, že se dá namítnout, že ve jménu přístupu k celosvětovým zdrojům informací je nutné se s tou anglickou transkripcí smířit, jenže ono to zas není tak horký, však po zadání těreminu do googlu ten theremin vypadne taky…);
    to je jen taková drobná připomínka (ale s obecnější platností – ty převzaté anglické transkripce někdy vypadají fakt hrozně) k zajímavému textu

    • Díky za komentář, vzásadě souhlasím – správné transkripce znám a občas používám, ale ta anglická mi oči netrhá a zdá se mi i mírně běžnější. Obecně platí, že s přejatými názvy a transkripcemi je kříž, něco je počeštěné málo nebo vůbec (co třeba violoncello), něco až moc (klastr)… a nejlepší jsou pak transkripce jmen ruských skladatelů, kteří dlouho žili na Západě – třeba u Schnittkeho/Šnitkeho bych asi váhal.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s