Copak levice!

Copak pravice!Čaj s mlékem dělí národ nejvíce!
Zanedbatelná menšina netuší, že je něco takového možné (přičemž já netuším, jak je možné, že někdo netuší, že je možné…), a pak – dva tábory: jeden po čaji s mlékem (a někdy i před ním) v lepším případě zvrací, v horším bleje, druhý upadá do černočerné beznaděje, když mléko chybí (zkyslo, zdrhlo). Já patřím… chvilka napětí… do tábora druhého (a naprosto netuším, jak je možné, že někdo je schopen emecí reagovat na jedno z mála pozemských vtělení many nebeské). Ta lahodná horkosladkost! Ta ušlechtilá barva (no dobře… relativně ušlechtilá)! No prostě God bless Great Britain!
Velmi dobře si pamatuji, jak jsem se to naučil – může za to Arthur Ransome, tedy přesněji Dick a Dorotka (spolu s ranným vštípením si faktu, že při příušnicích člověku napuchne kebeň do velikosti dýně – k obému totiž (pití i puchnutí) v Zamrzlé lodi kapitina Flinta dochází).
(Co se původu antipatií oné nešťastnější části lidstva týká – mám hypotézu, že za to může trauma z dětství (podávání obtížně definované břečky vydávané za čaj s mlékem ve školkách a školách). Čeká na ověření.)

A co vy?

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazeno. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

25 responses to “Copak levice!

  1. Já tedy jakýkoli, i sebehnusnější, čaj piju bez příměsí. A konkrétně mléko je mi v něm fakt odporné (pardon), ale může to být neprofesionální přípravou při těch několika pokusech.Mimochodem, jedna z nejhorších věcí, co jsem kdy pil, byl tzv. kočovnický čaj. To se lístky černého čaje vaří přímo v mléce (podrobnosti na požádání).

  2. Tak zatím dva k jedné…Já jinak taky piju čaj bez příměsí (i ty zapomenuté ad nauseam přeluhované cejlony a assámy), ale čaj s mlékem je výjimka: cukr a mléko. Corwexi, to myslíš ten na slano, s moukou a (jačím) máslem? Já znám ještě masalu, která se vaří taky v mléce, ale je sladká a kořeněná (a dobrá).

  3. Jsa orientován na čaje sypané, kvalitní a speciální, piju je zásadně čisté. Na druhou stranu, že se do čaje může přidat mlíko a chutná to docela dobře jsem se dozvěděl teprve před pár lety. Takže já zřejmě nespadám ani do jedné skupiny :).Jo, Artuhur Ransome, svého času jsem přečetl snad všechno, co městská knihovna měla.

  4. Zcr, masala mi taky chutná, ale „kočovnický čaj“ je dle Příběhu čaje vlastně masala bez přidaného koření – čili bez té nejdůležitější složky:-) Thomovi popisují tuhle přípravu: Tři až čtyři lžičky hutného čaje (nebo zlomkového), rozmíchat ve čvrt litru mléka, za stálého míchání vařit, dokud mléko nevzkypí. Odstavit, po třech až pěti minutách scedit. Podle chuti přidat koření.Tu tibetskou variantu s jačím máslem jsem neměl, ale prý se na to občas dá v čajovnách narazit jako na kuriositu. Jednou by se to snad vyzkoušet dalo:-)

  5. Wu, já jsem taky sypaný a do darjeeligů si mléko nepřidávám .)Tak tak, Ransome!Corwexi, bez koření jsem to opravdu nepil, těžko říct. A to slano-máslo, no, snad raděj‘ nee… :)

  6. asTMO, hahá! Citron platí snad na žesťaře a dechaře, ne tak na mne! (Takhle kdybys řekla Hedge nebo Ni, to bych se rozmyslel… ale citrón… tststs…)A když už ty horní cesty dýchací… poměrně dobrá meducína: v hrnku horkého mléka rozpustit lžíci medu a lžíci másla (nemusí být jačí…), přivést k varu, rozmíchat a pít co možná nejteplejší zalezlý v posteli. Je to těžkej kalibr…

  7. zcr,já jednoznačně čaj s mlíkem = eklhaft!! A kdesi jsem u sebe vysvětlil i proč. Ano, ano, je v tom trauma z dětství a to je tak silné, že jen při spojení těchto dvou nevinných slov dojde k nauseální myšlence! :)

  8. Vida, potrefený exemplární případ skupiny I… :)))Kdyby došlo i k nauseálnímu činu, byl bych z vědeckého hlediska ještě spokojenější, ale zase vědecké argumenty ex hominem… Navíc si nezasloužíš takhle trpět… :o)

  9. zcr, chceš-li cloumák na prsní choroby, máš ho mít (za jednu z pěti nejhorších můr mého dětství, tedy horké mléko s medem a máslem!!!). Zkus si do horkého mléka místo slabošského medíku a máslíčka nalít VINCENTKU a to pij! To je silnější léčivý kalibr! Snažila jsem se být smírná, jak je pánbu nade mnou: kdo do tebe čajem s mlékem (brr!), ty do něj citronem. Nastavila jsem druhý hrnek. A Ty TOHLE?!?!?!

  10. zcr,Kamio tady je, ale drží si ústa a to už jen při představě toho mega-eklhaftu.. Už jsem pochopil, čím zapíjeli pejsek s kočičkou svůj dort, který si uvařili… blééé!!!

  11. asTMO, beru to jako konstruktivní připomínku: tedy mléko, slivovice, vincentka, med a hodně citronu, svařit?Jednu dobu jsem vincentkou kloktal, a nejen vincentkou – dokonce i tzv. salinickým kloktadlem (de facto vincentka v prášku, akorát ten poměr k vodě člověk občas neodhadne…). A to je opravdu k poblití… Samotnou vincentku mám docela rád, občas. A na ztýrané hlasivky je opravdu skvělá.

  12. zcr, teď vážně. Vincentka samotná je dobrá. Kapku náročná chuť, ale dá se to. A pomáhá. Ovšem moje máminka je amazonka, takže jednak nám opravdu kromě toho medovomáslového blivajzu dělala i vincentkový blivajz. Pila to sama (s chutí a odhodlaně – až jsem si říkala, jestli nejsem adoptovaná!), v dobré víře to nutila i nám. Předesílám, že já nezvládám ani samotné horké mléko, natož v těchhle kombinacích. Máminka amazonka dělala s vincentkou i daleko horší věci (a nutila do nich i nás), ale o těch radši pomlčím, přece jen TAK surová být nechci. ;o)Nicméně, abych vincentce nekřivdila, je opravdu blahodárná, samotná a studená se dá aj pít, dokonce se z ní dělají pastilky a prodává se (vyčpělá) jako pumpičkový sprej, použitelný do krku i do nosu. A vážně pomáhá.

  13. zcr,dlouho jsem váhala s přiznáním, protože se to týká mé srdeční záležitosti.Čaj s mlékem byl odjakživa pro mě milovaným symbolem staré Anglie, ale sama jsem ho nepila, vymáchaný pytel pigi mi přišel jako dost hnusný. Tak před pěti lety přijela známá z Londýna a dovezla „Old England“ černý čaj v těch kulatých sáčcích a to bylo ONO! Vznešený, vynikající nápoj, velmi silný a lahodný. Dávám si ho za odměnu jen občas a vždy do šálku „viktoriánského tvaru“ a udělám si s ním hmatatelnou pohodu. Kupodivu je tenhle druh běžně k dostání i u nás.

  14. Báro, Old England mám taky poruce – a většinou ho piju právě s mlékem… Jinak sáčkové už moc ne, ale poslední dobou si dělávám ceylon Dilmah, občas s mlékem, občas bez. Taky není špatný.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s