Prosím pozor! (b)

Ještě jednou trochu důkladněji o tomtéž…
Rád bych doplnil pár poznámek, protože jsem včerejší článek psal rychle, aby už už byl na webu…
Dlouho jsem měl v plánu vás nějak vystavit působení Pendereckého hudby, a to hned z několika důvodů: jeho klanguniversum je naprosto odlišné od všeho, co jsem tu zatím z oblasti soudobé vážné hudby prezentoval, a Tren je jedna z nejpůsobivějších skladeb, jež kdy byly napsány.
Jak se lze dočíst třeba v příslušném článku ve Wikipedii (zde), skladba původně neměla s Hirošimou nic společného a vznikla jako svébytné dílo, které dobře zapadá do dané fáze Pendereckého tvorby, v níž nejde o tóny a akordy, ale o zvuky a souzvuky (příznačně se dva jeho kusy nazývají De natura sonoris I a II). Teprve celkové vyznění přimělo autora doplnit programní název. Vzhledem k tomu, že koncept programní hudby (hudba snažící se nést nehudební významy) je sám o sobě dost problematický a posluchač zpravidla slyší, co se mu řekne, že má slyšet, není třeba tomu „obrácenému pořadí“ přikládat žádný význam.*
Penderecki vytváří pomocí neortodoxních způsobů hry (hra smykem [~1:30], za kobylkou, v nejvyšších polohách [úplný začátek], extrémní pizzikata, údery do ozvučné desky, vibrato [~40“], glisanda, flažolety [4:03]) pestrou nehudební krajinu; pracuje s klastry čtvrttónů (polovina půltónu, ale to zatím neřešte – Alois Hába teprve čeká na svůj článek :) a dosahuje tak bolestivě zahuštěného zvuku (závěrečná tichnoucí stěna [8:17] je úplný čtvrttónový klastr, od kontrabasů až po housle). Výsledek: naprosto neklasický zvuk, aluze nehudebního dění (protisměrná glisanda evokují letadla** [~1:55 a n.], smyky znějí jako nářek [7:00 a n.]) a celkový devastující účinek. Skladba sama má údajně přísně racionální strukturu, takže to, co se jeví jako naprostý chaos, je ve skutečnosti projevem chaosu řádem spoutaného… Pendercki věděl, co píše, a Tren není aleatorická skladba (tedy skladba spočívající na náhodě); samozřejmě mnohé věci jsou notovány pouze přibližně (partitua je do značné míry grafická), ale interpreti moc volnosti nemají…

Suma sumárum – nechci po nikom, aby si Tren pouštěl denně před spaním nebo při odpolední kávě, ale alespoň jednou jej pocítit na vlastní kůži považuji za navýsost vhodné. (Sám doufám, že jej jednou uslyším naživo, nehraje se bohužel často.) Ale nelámejte to přes koleno, to by zase bylo zbytečné. Třeba časem.

* Doslova krystalickým příkladem budiž má gymnasiální učitelka hudební výchovy, která zapomenuvši, že každý z Vivaldiho čtveroročních koncertů má tři věty, pustila nám místo čtvrtého koncertu – Zimy (kterou jsme v předchozí hodině nestihli) – čtvrtou, pátou a šestou stopu v pořadí, tedy Léto, vylíčila nám na pozadí letní bouřky vánici a na mé upozornění reagovala arogantně, o přiznání chyby ani nemluvě… LÉTO, paní učitelko, Léto jste nám pustila! (Dosaďte si prosím šrapnel.)

** V této nahrávce bohužel nepříliš povedená pasáž; provedení celé trpí vůbec nedostatkem „syrovosti“ – místo zvuků se příliš často ozývají tóny

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Co jsem slyšel. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 responses to “Prosím pozor! (b)

  1. Pěkný rozbor; letadla jsem slyšel zřetelně už při prvním poslechu, údery do ozvučné desky taky nejdou přeslechnout. Co si ale neumím představit – jak takovou věc orchestr secvičil :).

  2. Wu, je to určitě dost obtížné; partitura je grafická, trvání jednotlivých úseků je zadané časově (takže dirigent má stopky), hlavně asi udržet se intonačně. Zase na druhou stranu ve výsledné vřavě se leccos ztratí… Ovšem je určitě v zájmu jednoho každého hráče, aby zkoušek bylo co nejméně :)))

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s