V krátkém čase dvakrát… a dvakrát mimo!

Myslím dva články na Neviditelném Psu z per slovutných božích bojovníků – zapálených jazykových brusičů…Před nedávnem se jakýsi Michal F. Marko (zde) rozhorloval nad troufalostí, s jakou popularizátoři používají pro chování buněk termíny typu altruismus, zjevně netuše, že jsou to dobře zavedené termíny, a navíc neochoten považovat je třeba za metafory; dnes (pardón, vlastně včera) pak zase Petr Adler (zde) arogantně lamentuje nad obecnou úrovní češtiny, mimo jiné na příkladu, jak ti blbečci nejsou schopní použít správný tvar PHANTASY místo paskvilu FANTASY (sic!). Oba pánové se tak dopustili nevědomky takového faux-pas (jeden blábolem terminologickým, druhý obecně kulturním)(odkopali se), že mne to nutí zvolat:
Tak už dost! Jazyk si bude dělat, co se mu uráčí, je totiž živý.
Ne že bych neměl výhrady k modu operandi moderátorů, politiků, nakladatelů a překladatelů atd. – jejich výstupy bývají zhusta tristní. Ale vylévat s vaničkou dítě a prohlašovat češtinu za dokonalý jazyk, který se objede bez přejatých slov a novotvarů? To leda prdlajz! Každý nářek nad módním anglismem by měl být doprovozen rozvahou, co takové slovo přináší nového: když o něčem prohlásím, že je to „skvělé“, ani dost málo se nepřiblížím k významu prohlášení, že je to „cool“… (A nemá to co dělat s tím, jak se třeba mně takové slovo líbí…).

Na závěr odstrašující příklad jazykového purismu dovedeného do stadia jakobínského teroru: prý by se nemělo říkat „kyselina šťavelová“ (bylo mi povýšeně vytknuto), nýbrž „šťavelová kyselina“, neb názvosloví vyhrazuje pro karboxylové kyseliny tvar „-ová kyselina“…

Uf.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Co jsem četl. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 responses to “V krátkém čase dvakrát… a dvakrát mimo!

  1. Oba zmíněné články jsou opravdu perly. U prvního by se ještě při troše dobré vůle dalo uznat, že člověku neznalému altruismus a sebevražda buňky připadá nepatřičně (mně třeba taky příliš nesedí ta sebevražda), zato ten druhý :). Phantastické phantasy ani nekomentuju, ale ta arogance – „Kdo to byl? No přece dr. Lubomír Dorůžka“. (toho přece každý zná a kdo ne, je …) „Co tím vším chci říci? Nic víc než to, co už jsem řekl.“. (ano, jsem který jsem).

  2. Tak jest.Jazykové nešvary se dají tepat nelítostně, ale přitom laskavě a s nadhledem, nebo taky nenávistně a povýšeně. Pan Adler předvedl to druhé přímo ukázkově…

Napsat komentář k Wu Zrušit odpověď na komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s