Na začátek neumělý pokus o kritiku…

Tak jsem dneska, nalákán jedním číslem programu (Ligetiho Volumina – brutální skladba pro varhany, kterou jsem si už dlouho přál slyšet), vlezl po delší době na koncert do Salvátora. Typický večer milovníka soudobé vážné hudby: samí divní lidé, interpreti v přesile, libozvuky jen sporadicky…
Co se hrálo: M. Kopelent – Jitřní chvalozpěv (varhany sólo); S. Smejkalová – Ruce moje cedily myrru (malý smíšený sbor s varhanami, na texty Písně písní); D. Kaufmann – Es ist genug (dtto, variace na Bachův chorál); M. Trnka – Milky Way (varhany sólo); G. Ligeti – Volumina (dtto).
Duo Trnka-Smejkalová trochu znám z dřívějších návštěv podobných koncertů, takže jsem se bál (Trnkovy skladby jsou beznadějně introvertní a poněkud nevynalézavé, Smejkalová je taková syntetizátorka) a moje obavy se ukázaly býti sudé.
Ale začalo to už Kopelentem. Skladeb jako Jitřní chvalozpěv byly určitě napsány desítky tisíc, a většina z nich leží na dně šuplíků. Občas je někdo exhumuje a pak zase inhumuje. Kdyby ta skladba nebyla napsána, nebo v ní byla polovina not jinak, NIC by se nestalo. VŮBEC NIC.
Smejkalové kantáta byla podle mého názoru dost necitlivá k textu (Husova čeština divnou rytmizací a „soudobou“ melodizací prostě trpěla) a hlavně jsem se sem tam otřepal při všelijakých soudobě-hudebních klišé (ne že by tam nebyly povedené momenty, ale ty spíš podtrhovaly celkovou nijakost). Celkový dojem rozpačitý.
Kaufmann se mi docela líbil. Variace spočívaly v nucení nebohého cca desetičlenného sboru zpívat části Bacha proti hřmícím disonancím varhanního pléna (chudáci – většina jich měla ladičky, které si rozezvučené přikládali k hlavě, aby správně nastoupili; netuším, jestli je to běžná praxe, nebo to bylo tak těžké…připomnělo mi to to nádherné místo v Honeggerově Vánoční kantátě, kde sólista chlapeckého sboru nastupuje andělským hláskem proti ještě výraznější přesile…).
Trnka to napsal přesně jak jsem čekal – uzavřeně, nevýbojně, i když uznávám, ne úplně nezajímavě. Zcela oproti mým předpokladům to ovšem byla skladba krátká, takže zrovna když mne začlo zajímat, kam se to dál posune, nastal konec.
A po něm konečně Ligeti. Skladba začíná tak, že při všech otevřených rejstřících hráč zalehne klávesy. Pak někdo pustí varhany…Barevné, ligetiovské. Líbilo, jen to možná chtělo větší varhany ;o)

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Co jsem slyšel. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s