Práce s kovem a jinými materiály

Poznámky samoukovy/amatérovy pro užití vlastní i obecné. Čím, z čeho, jak…
Bude podléhat občasné aktualizaci (mírně aktualizováno 16.5.2011, nově přidané informace mají vždy odrážku „-N-„, staré „—„).
Na tento příspěvek vede odkaz z rubriky Co jsem stvořil.
Pájení natvrdo, tvrdé pájení

Základní pájecí propriety jsou zde:

pájecí sestava

— podložka: jako základ šamotová cihla (6), ale nevyhovuje moc dobře, protože není rovná; mám ještě dva malé kousky šamotu zabroušené do roviny, ale taky nic moc; kromě toho mám ještě dvě keramická tělíska z nějaké pícky (destička s vysokými lamelami) – občas se hodí; nakonec jsem si pořídil malou „profesionální“děrovanou keramickou destičku (7), která funguje (ale praská); našel jsem malé keramické válečky s otvorem, z nějakého vyhřívacího tělesa; navlečené na hřebíky se hodí pro fixaci pájených předmětů (7)
— krom toho používám ještě „hnízdo“ z ocelového drátu (8), hodlám prozkoumat různé typy drátěnek na nádobí.
— zdroj tepla: hořák od Proxxonu (na zapalovačový plyn) (1); jsem s ním spokojený, vyhřeje ale jenom malé věci (myslím, že už jsem uzrál pro nějaké důstojnější řešení). Pokud potřebuji pájet větší objekt, zavěšuji jej do plamene obyčejného propan-butanového vařiče a pájené místo dohřívám hořákem.
— pájka: tvrdá instalatérská (5), teplota tání tuším 680 °C (ta s nejvyšším bodem tání – kolem 780 °C není dobrá), funguje dobře na spoje mosazi s mosazí, mědí i železem (nerezí), je trochu světlejší než obyčejná mosaz a je tvrdší, takže pozor při odpilovávání přebytečné pájky; zkoušel jsem opatrně stavit tuto pájku se stříbrem a výsledek docela funguje (na stříbro, nerez), ale nepoužívám to často
-N- tavidlo (2): na bázi tetrafluoroboritanu sodného; je dobré, ale těká – nepříjemné na oči. Osvědčilo se mi rozpustit/rozkvedlat ho v troše vody a nanášet štětečkem. Zkoušel jsem pro pájení mosazi a mědi s nerezí použít klasický fluoron, ale bez úspěchu, pájka se vůbec neroztekla.

— po pájení: vhodím horký do octa se solí a kamencem (od oka, kamence málo) a nechám ohřát k varu; železo černá, jinak je to dobré čistidlo a na výše uvedené tavidlo stačí
— při vyjímání z čisticí lázně (a obecně při jakékoli manipulaci s pájeným, tj. vyžíhaným předmětem) doporučuji opatrnost – i jen trochu silnější stisk zanechá na žíháním změklém kovu nesnadno odstranitelné otisky… je lepší pájený předmět uchopit pinzetou či kleštěmi za vázací drát, nebo ho nabrat na háček z drátu
— pro přenášení malých kousků pájky na místo se obvykle doporučuje titanový drát (pájka se na něj jen přilepí, nerozteče se) – mohu potvrdit, funguje skvěle – udělal jsem si jednoduché zhotovátko s rukojetí, Ti drát je jen na konci (4); se zdrojem Ti je to horší, já ho získal od kamaráda; Ti plech má na skladě fa Jatagan.
— ocelový vázací drát průměr 0.3 mm je akorát (3)
— pozor na povrchové napětí – po roztavení tavidla malé nezajištěné kousky kloužou jako na ledu a mají tendenci se shlukovat do jednoho chumlu
— při pájení dvou kusů o výrazně rozdílné velikosti (hmotnosti) se pájka roztéká přednostně po tom menším (prohřeje se dříve), což může zlobit (například při pájení většího mosazného kusu k nerezu…).

— při pájení je potřeba mít pájené kusy dobře slícované, ale příliš těsný dotek může být kontraproduktivní, protože pájka se rotzeče podél spoje, spíše než aby vnikla do spoje; místo pak jako perfektně spájené jenom vypadá
— při pájení dvou ploch na sebe se těžko odhaduje, kolik pájky bude třeba na vyplnění mezery mezi pájenými částmi – přebytečnou pájku, která by jinak zůstale vně spoje a ‚zaoblovala‘ úhel mezi pájenými plochami, lze ‚odsát‘ do jedné dvou malých prohlubní vyvrtaných do pájených ploch
— při pájení mosazi a následném čištění roztokem soli v octě se na povrchu často vyloučí měď resp. oxid měďný, který je potřeba pracně obrušovat – odstranit by jej měla lázeň obsahující trochu 30% peroxidu vodíku (pozor, leptá a vytváří na kůži charakteristické bílé skvrny – doporučuji omýt vodou a ošetřit mastí Calcium panthotenicum, která rychle uleví i od pálících skvrn)… směs bude asi dost pěnit a rychle se vyčerpá (peroxid se rozloží), lze pak použít jako obyčejnou čisticí směs nebo přidat nový peroxid.
— místo octa by měla být použitelná i kyselina citronová (ani peroxidovou ani citronovou lázeň jsem zatím nezkoušel, ale pokud by fungovala, odpadne strašný smrad při vaření octa a spousta nepříjemného broušení!… dávám do úvahy experiment s kyselinou vinnou)
— k udržování teploty lázně se hodí ohřívače hrnků (u nás asi nejsou ještě moc zavedené a budou asi drahé)

Řezání, tvarování…

— Dlouho jsem se trápil s obyčejnou lupenkovou pilkou (stálý rám), až jsem si konečně koupil pilku zlatnickou (SWAH), která má výšku rámu nastavitelnou… konečně zužitkuji všechny ty nalámané listy pilek…
— Přestalo mě bavit zmatek v listech do lupenkové pilky – pro právě užívané jsem si vyrobil nevzhledný leč funkční zásobník:
organizér na lisy do lupenkové pilky
(jsou v něm pouze listy, které právě používám, zásobu nových mám stranou v pouzdrech z gelových per (gelové pero minus vnitřek); používám hrubosti 1,2,3, jakési starší hodně hrubé označené jen roztečí (vpředu) a z jemných 2/0, 3/0, 4/0, 6/0 a 8/0)
— čerstvě jsem objevil žiletkovou pilku – skvělý vynález! pomocí dvou pilek a vhodného mezikusu půjdou snadno vyřezat drobné hranolky a destičky ze dřeva nebo ekvidistantní zářezy; lupenková pikla zůstává nenahraditelná, ale například pro řezání trubiček je ta žiletková určitě vhodnější.
— šikovné jsou rovněž pilové listy Proedge (dodává mj. ing Litomyský) – zatím nemůžu nic říct o trvanlivosti, ale mnou zakoupený pilový list č. 137 („délka 125 mm, hloubka řezu 38 mm, 12 zubů/cm“) se po prvních několika řezech (dřevo) tváří více než použitelně.

— rovnání drátu:
i) uchytit konec do svěráku, druhý konec do kleští a několikrát škubnout
ii) uchytit konec do svěráku, druhý konec do vrtačky (nejlépe přes nějaký háček), napnout a za současného tahu spustit vrtačku (nízké obrátky!)
iii) rolováním mezi dvěma rovnými těžšími deskami
iv) krátký kousek – uchytit do vrtačky, roztočit a jemně stisknout plochými kleštěmi

Povrchová úprava
(achich)

— hlavně opatrně, hlubší rýhy se odstraňují velmi špatně – přestal jsem používat papíry hrubší než 150 a ušetřil si tak spoustu práce… standartně postupuji (150), 220, 400, 600, 1200, pak jemným ocelovým kartáčkem (stopkový nástroj), zubní pastou a lešticí pastou.
— zubní pasta (samozřejmě na kartáčku, jak jinak) je skvělá na čištění stříbrných a zlatých šperků!

Různé nástroje

Část arzenálu zubařských i jiných rotačních nástrojů (ano, i ty VELIKÉ vlevo jsou zubařské) je tu:

rotační nástroje

Poslední dobou si hraju spíš se dřevem (ach já duše přelétavá), k čemuž je zapotřebí trochu jiných nástrojů než na kov; vzhledem k obecné drahotě řezbářských dlát a nožů jsem si alespoň tři nástroje pro drobnou práci udělal sám, inspirován těmito stránkami, a to z jakéhosi pilového listu (krajní dva) a ze strojního závitníku (snad M5); rukojeť horního nástoje je z šeříkové větve, spodního z ozdobné dřevěné makovice, závitníkové půlkulaté dláto má zatím rukojeť provizorní (jakési sklíčidlo):

svépomocní zhotovené nástroje

— z jiného vysloužilého strojního závitníku M5 (trojčetná symetrie; nejspíš měl nějaké jemnější stoupání) jsem si vybrousil maličký šábr, příležitostně vyfotím.

— další užitečný nástroj, který mi přišel pod ruku, jsou hodinářské výstružníky, pro úpravu nepřesně vyvrtaných děr nebo pro přesné vsazení tyčky do otvoru při pájení ideální!
— stará žehlička jako kovadlinka!
— ??? k vyzkoušení – odřezky vnitřních a vnějších plášťů ložisek jako tvarové kovadlinky (například náramky?) + odpovídající kulové tlouky z příslušných ložiskových kuliček… tvrdé by to mělo být dost
— ohledně pláště ložisek jako tvarové kovadlinky – ano, funguje to, obzvlášť zajímavý je v tomhle směru vnější plášť naklápěcích kuličkových ložisek, který nemá půlkulatou vnitřní drážku nýbrž krásné hladké zakřivení celého povrchu, a to s poměrně velkým poloměrem. Další věc k vyzkoušení je použití axiálních ložisek pro mezikruží.

Zdroje materiálu

— šrotiště a rozebrané přístroje
— ing. Litomyský má velmi dobrý sortiment mosazi (a i nerez, měď a hliník, ale méně) přesně ve správné rozměrové velikosti, ale to trochu leze do peněz
Takhle vypadají (L profil uprostřed má hranu 5 mm)

MS profily

— Jatagan má v nabídce alpaka a titan, ale hodně drahé
— Ferona (má velkoprodejnu v Holešovicích) – větší profily OK – mívají odřezky, ale uříznou i poměrně malé kousky – ale plechy bohužel jen jako celé tabule. Právě ve Feroně jsem kupoval tvrdou pájku a tavidlo.
— Dary – líná huba hotový neštěstí, a dobří lidé ještě žijí.
— Advantege-fl – viz web, obchod v Soukenické ulici v Praze; ceny odpovídají sortimentu, ale zásobení jsou dobře.

Ostatní

— Na klasickém zlatnickém podpěráku (prkýnku) mám dva šrouby, které se mi osvědčily pro opírání věcí při pilování.

— inspirován stránkami The Carving Path (odkaz viz níže) jsem dostal zálusk na práci s kostí, pokud by někoho zajímal postup čištění a odmašťování, viz Bone Cleaning
— použití kopíráku při lícování dřevěných součástí (uhel se otiskne na místa, která je potřeba sbrousit)

Sháním

(pokud by se toho někdo chtěl zbavit, můžeme se zkusit domluvit, vše spíše v menším množství (takže ne kubík dřeva nebo půl metráku tombakových pilin :-), samozřejmě nejlépe zadarmo… ;-)

tisové dřevo, šeříkové dřevo (kmínky, silné větve), škumpové dřevo, hlohové dřevo, zimostrázové dřevo, hlošinové dřevo, štědřencové dřevo (pravý zlatý déšť) … ke všem krom zimostrázu už jsem se dostal, a krom toho ještě i k zimolezu (tvrdé jak potvora, pekelně praská, ale má krásné hnědé jádro), dřišťálu (tvrdé, nádherně žluté), krušině (měkké, žluté, s růžovým jádrem a jemným leskem), zlatici (nepravý zlatý déšť – mrtvé dřevo je docela zajímavé, má slonovinovou barvu a lesklý řez), janovci (jenom slabé tyčky, ale stojí za to, hluboký hedvábný lesk, jádro místy hraje všemi barvami)
— současné cíle vytipované na vyzkoušení: řešetlák, rakytník, ptačí zob, ruj vlasatá, dřín
— ebenové dřevo (laskavostí jednoho čtenáře jsem, zdá se, konkrétně ebenem celkem předzásoben, díky!) a ostatní exotická (třeba odřezky?)
— z těch obyčejnějších třeba meruňkové a vůbec dřevo ovocných stromů (poptávku po švestce, ořechu, jabloni a třešni mám už, zčásti díky milé Báře, vysycenou, zajímá mne ještě meruňka (dostal jsem se ke slabému polouschlému kmínku a docela jsem zíral, nádherná kresba), broskev a hruška)
— vyřazené (například zastaralé) zubařské nástroje – vrtáky, stopková tělíska a další rotační nástroje, ale i různá dlátka, škrabky a vůbec… ze zubařiny se hodí skoro všechno, co se dá nabrousit
— tombakový plech či jiný polotovar z tombaku (CuZn5-20), stojím hlavně o ty střední, které by měly mít tu nezaměnitelnou zvláštní barvu blízkou červenému zlatu.
— polotovary alpakové (plech, dráty)

Literatura, odkazy

— Křížová Alena; Proměny českého šperku na konci 20. století; Academia 2002; (ISBN 80-200-0920-5) – !!!!! (i v Levných knihách za hubičku) !!!!!
— Konvička Jiří; Tvoříme z kovu; Mladá fronta 1975 (1980) – spousta užitečných informací, bohužel často stylem „… a pak už jenom…“
— Konvička Jiří; Tvoříme ze dřeva; Mladá fronta 1976 – týž autor, týž styl
— Schätz Miroslav; Moderní materiály ve výtvarné praxi; SNTL Praha 1982 – modurit, plastické hmoty, licí pryskyřice, polystyren etc.
— Braniš Antonín; Technologie pro I. až III. ročník SOU učební obor zlatník a klenotník; SPN Praha, 1984 (ISBN 80-04-24176-X) – co dodat.
— Roneš Josef, Jaroš Miroslav; Chemická úprava povrchu neželezných kovů, SNTL Praha 1958 – zapomenutý klenot s mnoha recepturami (chemické leštění, barvení, patinování)

Orchid (Ganoksin.com) – mimořádně užitečný odkaz, zejména sekce ‚Jewellery Making Articles‘ a nově i BenchTube – za pozornost stojí obzvlášť dokonalá videa uživatele Giacomo (dříve publikoval jako Skilman, z nějakého důvodu je v tom takovýhle zmatek; všechna jeho by měla být k dispozici na stránkách Das Schmuckportal, pod nickem Giacomo

Metalcyberspace.com – je toho tam hodně, například rozcestník na stránky tisíců šperkařů a zlatníků

Knife.cz – stránka pro nožíře, ovšem v diskusním fóru je mnoho užitečných vláken o zpracování kovů, dřeva a dalších materiálů

Creating Jewelry For Fun And Profit – pdf ke stažení, velmi užitečná příručka. Stránka, na které je toto pdf umístěno, vysloveně volá po prohledání ;-)

Steamer.cz – stránky brněnského modeláře, spousta zajímavých odkazů, návodů…

Kees Engelbart – krásné věci, ale hlavní důvod vystavení zde je ta geniální malá zlatnická pilka – mosazný oblouk se dvěma šrouby – pro drobné dokončovací a pilovací práce!

Exotic Wood Pictures – skvělá stránka s nepřeberným množstvím fotografií nejrůznějších exotických dřev, s důrazem na barevnou věrnost

The Carving Path – velmi užitečné fórum řezbářů a rytců, nad některými výtvory zůstává rozum stát.

Bone Cleaning – ještě zopakuji link na postup čištění kostí

Jewelry Making Class (Hans Meevis) – sada fotoseriálů různých výrobních postupů, informační hodnotou a kvalitou provedení srovnatelná s Giacomovými (Skilmanovými) videy, vřele doporučuji!

— Na výše odkazovaných stránkách The Carving Path se objevil odkaz na velmi obsáhlou (361 stran) a informativní e-knihu <a href="http://www.sterlingsculptures.com/Resources_folder/Netsuke_Book_folder/Carving_Netsuke.htm&quot;Carving Netsuke (netsuke je malá japonská umělecká forma), kterou během let dal dohromady a poskytl volně ke stažení její autor Tom Sterling! Primární zaměření je tvorba netsuke, ale popis materiálů a technik je samozřejmě univerzální.

PS.: Datum příspěvku není aktuální, chtěl jsem jej uklidit někam stranou, aby zůstal snadno dohledatelný. Aktualizace datované v perexu.

PPS.: Případné dotazy prosím do komentářů, dozvím se o nich (i když třeba ne úplně hned). Budu-li vědět, odpovím, odkážu, pošlu… :-)

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Z mé dílny. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

12 responses to “Práce s kovem a jinými materiály

  1. Zdravím,potřebuji poradit čím mám svařovat velmi drobné nerezové dílce např. šperky,ale je důležitá velikost svařovacího zařízení,protože třeba COčko se mi do bytu nehodí,také není možné jakékoli svařování pomocí plynů.děkuji za odpověd

  2. Ondřeji, se svařováním žádné zkušenosti nemám, ovšem z principu (při svařování dochází k tavení samotného předmětu) to pro hodně jemnou práci podle mne není vhodná technika – zpravidla se používá pájení (u něj je spojovacím médiem pájka, pájený materiál se narušuje jen málo); pokud Ti nezáleží tak moc na viditelnosti spoje, postačí popisovaná (nažloutlá) mosazná pájka (nerez na nerez jsem tuším nepájel, ale nerez s mosazí se takhle pájí dobře), pokud vadí, zkusil bych pájet cca 1:1 Ms pájka/stříbro, ta je světlejší (asi existují i klenotnické pájky, ale asi to nebude nic pro amatéry (cena/dostupnost). Jako tavidlo bych použil buď borax nebo nějaké standardní tavidlo.

  3. Opět zdravím a chci se pozeptat jestli nevíte kde se dá na internetu běžně koupit různě profilovaný materiál ze stříbra takový jaký je na té fotce co zde na stránkách máte,moc byste mi tím pomohl

  4. Ondřeji, to netuším, rozhodně ne běžně, a je to komplikováno zákonem – klenotnické polotovary vč. stříbrných prodává tuším Safina a pár specializovaných klenotnictví, ale jenom na základě živnosti, kterou nezískáte bez výučního listu zlatník/klenotník; normálním smrtelníkům snad prodají polotovary z ryzího stříbra, ale to je pro šperkařskou práci dost měkké, a těžko by to byly nějaké složitější profily… nevím. Sám se stříbrem z těchto důvodů skoro nepracuji (i když bych moc rád), a když už, tak ze zlomkového stříbra, které občas prodají někde v bazaru.Je ale možnost vyrobit šperk z mosazi a nechat postříbřit (snad to ještě dělají v Jablonci nad Nisou).

  5. Ivo, měly by být dostupné v prodejnách se zdravotnickým materiálem, ale asi ne zrovna levně; spíš se zkuste zeptat svého zubaře, jestli mu něco nepřebývá – já je získal právě tak.

    • dobrý den chtěl bych se zeptat v jakém stroji používáte zubařské frézy. já koupil fortiflex od firmy Dremel (frézka s ohebnou hřídelí) ale po tom co jsem ji zapnul jen tak na volno se hlavička po 5 minutách nedala udržet v ruce jak byla teplá, tak jsem to vrátil. A už tomu stroji nevěřím..Pak hledal jiné -ale našel pouze profi za 22000+dph což je na mé malé využitý zbytečné. jaké máte zkušenosti? Děkuji .

      • zdravím… používám malé vrtačky od Proxxonu (měl jsem Micromot, pak jsem přešel na FSB), buď přímo, nebo přes ohebnou hřídel, zahřívá se to taky, kor při dlouhodobější práci, ale asi ne tolik; Dremel nemám ozkoušený, mohl to být i prostě vadný kus… ale nijak zvlášť vychytané to nemám, ani optimalizované otáčky atd… ale pro mé účely to takhle stačí. (Jinak i u toho Proxxonu nečekejte závratnou dílenskou kvalitu provedení, třeba u toho základního vrtacího stojanu zdaleka všude nebyly vingly tam, kde by je člověk čekal, chtěl a potřeboval…)

      • Poznámka – před prvním použitím ohebné hřídelky je potřeba lanko (hřídelku) co je uvnitř omazat vazelínou nebo lépe mazivem na ložiska – pak by to mělo být v pohodě.

        • díky, to je dobrá poznámka, je dost dobře možné, že byl problém v tom… ale občas se stane, že je to prostě i jenom obyčejný zmetek se špatně uloženými nebo vadnými ložisky… já nemazal a hřídel se chová celkem slušně.
          Jinak co mi na těch ohebných hřídelích od Proxxonu vadí – že jsou dva typy, a na jeden z nich nelze našroubovat tříčelisťové sklíčidlo (závit sice je dost dlouhý, ale kryje ho ten hliníkový plášť, bohužel zrovna ta jeho část, která se dá uchytit do objímky (např. stojanu)… koupil jsem tehdy právě tuhle verzi (je to už dávno, mám dojem, že jsem o existenci dvou verzí ani nevěděl a v daném obchodě měli jen jeden typ) a zjistil to až dodatečně. Řešení je trojí – i) vystačit si s kleštinami (které jsou pravda i přesnější), ii) oželet možnost upnutí do stojanu a kus toho osazení odříznout, a nebo iii) tříčelisťové sklíčidlo našroubovat přes největší kleštinu, která tak funguje jako přesná „podložka“… není to použitelné univerzálně, ale je to zajímavé řešení.

  6. Zdravím a děkuji za krásné čtení o práci s kovem. Mám dotaz. Kde je možno sehnat plech Tombak? Hledám na Netu a dost těžko … Jsou to jen velké plechy a na výrobu šperků potřebuji menší rozměr. Jestli někdo ví, poraďte prosím. Ludmila

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s